MILAN BLAHYNKA

Otázky a odpovědi v anketě AV ČR Současní spisovatelé a cenzura

PAVOL JANÍK

Spisovateľ a žurnalista Joel Levy sa špecializuje na históriu a vedu. Prispieva aj do popredných britských periodík. Študoval históriu vedy, medicínu, biológiu a psychológiu. Je autorom mnohých knižných publikácií. Dielo Great Scientists, Mad Science (Významní vedci, šialená veda) odhaľuje duševné choroby popredných vynálezcov a objaviteľov, ako aj ich podliehanie mágii a mysticizmu. Titul The Doomsday Book (Kniha súdneho dňa) je bedekrom scenárov konca civilizácie. V Secret History (Tajné dejiny, Metafora, Praha) prezentuje odvrátené stránky vývoja ľudstva od staroveku po súčasnosť.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Pod názvem Neboť hvězd skákalo nespočet. Denn es sprangen Sterne ungezählt a s podtitulemBásně 19221926 vydalo pražské nakladatelství Labyrint pozoruhodnou dvojjazyčnou edici „pozdních“ básní Rainera Marii Rilka, tedy básní z posledních pěti let jeho života(2013, 324 str.). Svazek vyšel péčí germanistky Viery Glosíkové, která jej edičně sestavila, opatřila analytickou předmluvou (=studií) a životopisnou poznámkou, a překladatele Miloše Kučery, který umělecké texty z němčiny a francouzštiny nejen přeložil, ale napsal i vcelku podnětnou poznámku překladatele. Vydání publikace podpořil Česko-německý fond budoucnosti. Editorka touto knihou koncepčně navazuje na – pro české čtenáře jistě rovněž objevnou – edici básnické korespondence R. M. Rilka s mladičkou rakouskou básnířkou Erikou Mittererovou, která vyšla, opět v dvojjazyčném česko-německém vydání, pod názvem „Přelož prosím vůni růží… Übersetz mir den Rosenduft…“ (Praha, Nakladatelství Franze Kafky, 2012, 96 str., přel. M. Kučera).

FRANTIŠEK DOSTÁL

Dokud se všemu okolo sebe ještě umím upřímně divit, tak si jen potvrzuji, že se dosud pohybuji po zemském povrchu. Svět okolo mne totiž překypuje komikou a dokonce je pořád plný neplánovaných grotesek, a tak je pro mě světem přecpaným příběhy, ale také nadějí. Čtvrt století života je už za mnou a jarní vítr mě zavál na Pražský hrad, kde byla zahájena přehlídka mých fotografií, avšak žádná samochvála se z mé strany konat nebude. Nerad se vyslovuji „ich" formou, ale nebylo zbytí.

JOSEF BÍLEK

Také si všímáte toho, jak postoupil zájem (hlavně organizátorů různých akcí), což je podmíněno naprosto zřetelně komerčními důvody, o strašidla?

VÁCLAV PELCMAN

Apokalypsa podle Sýse

Dovolte mi, abych se svěřil se svým názorem na vydání zatím poslední básnické sbírky Karla Sýse Apokalypsa podle Joba (Periskop 2013). Po prvé zmínce o tomto díle (O-K č. 48/13), od D. Strože, nebylo možno nějak podrobněji poznat význam tohoto počinu. Knihovna zatím žádný výtisk nemá (a asi mít nebude), ani knihkupectví Kanzelsberger (k mému překvapení však s devíti tituly tohoto autora!) dílo neprodává. Nakladatelství Futura je, pro mimopražské čtenáře, obtížně přístupné. Teprve když v O-K č. 2/14 vyšlo rozsáhlejší hodnocení této básnické sbírky od Milana Blahynky, a hlavně úryvek asi z jednoho zpěvu, Historie je kojná přítomnosti a Sibyla příštích dnů, bylo možno si udělat nějaký úplnější úsudek.

VĚRA BERANOVÁ

I ten méně pozorný televizní divák jistě zaregistroval dvě pěvecké soutěže probíhající na konkurenčních stanicích. Svým záměrem jdou, a to jen na první pohled, proti sobě. Nechci hodnotit úroveň účastníků soutěže, ani celkovou dramaturgii včetně řešení scény. Nejde mi ani o ty stovky dětí, někdy i pokročilých dospělých, kteří se zoufale snaží uchytit ve vysněném světě. Nejde mi ani o porotce, kteří se stejně zoufale snaží na sebe upozornit a tím zvýšit svou prestiž v mediálním světě vyjádřenou tučnými honoráři. Jde mi o deklarované kritérium úspěchu, podle kterého jsou uchazeči oceňováni. V jednom případě jde o hlas, ve druhém pak o nějaký X faktor. Všichni o něm mluví, tedy berou jej jako jistou obecně známou kategorií. Bylo by jistě zajímavé se zeptat porotců co to tedy je, snad by nám odpověděli bez exaltovaných vzdechů a frází.

JAROSLAV KOJZAR

Do babyboxu ve městě N. v noci odložili holčičku. Tři kila dvanáct a čtyřicet sedm centimetrů. Byla dobře ošetřená a zabalené v plédu. Stará několik hodin. Ještě dopis zde našli. Psaný tiskacím písmem. Ten sestra neotevřela. Jen zastrčila do kapsy.

MILAN ČERNÍK

I to je možné

V kuchyňce na chaloupce to začalo bouchat, červenohnědé výbuchy zachvacovaly kuchyňku, posléze komoru, chodbičku a koupelnu. Neustávaly a pokračovaly dále v sednici, kde jsem v tu dobu ležel na palandě. Manželka už ležela na peci a spala, bylo totiž už kolem půlnoci. A divadélko začalo v sednici u dveří a pokračovalo dále místností směrem k palandě, totiž směrem ke mně. Směrem ke mně se valila červenohnědá koule o velikosti kopacího míče a bouchala a znovu se scelovala dohromady a znovu bouchala na všechny strany místnosti, i na tu stranu, kde jsem ležel. Otáčela se směrem k obličeji a otáčela se za mnou, pokud jsem se otočil já. Bylo to velmi nepříjemné, ale nebál jsem se toho, sahal jsem na bouchající kouli a vůbec nic jsem nepociťoval. Takové studené světlo to bylo! Asi po půlhodině této exhibice se světlo zase scelilo do koule a vylétlo ven na zahradu pootevřeným oknem. Na zahradě seance pokračovala dále. Ale v rozloze zahrady se seance nejevila tak majestátně jako v sednici. V sednici to byla podívaná! Nic více! Snad měla zastrašit, snad měla předvádět, co dovede, ale nevěřím tomu, že by mohla nebo měla ublížit. To ne!!

JIŘÍ STANO

Vzpomínka na léto bezdomovce

Mnoho let už žeru

středomořskou Riviéru.

JIŘÍ STEGBAUER

U ohně v noční zahradě

pálilas verše

jež jsem ti kdysi zapsal

z nejžhavějších cejchů našich těl