VĚRA BERANOVÁ

I ten méně pozorný televizní divák jistě zaregistroval dvě pěvecké soutěže probíhající na konkurenčních stanicích. Svým záměrem jdou, a to jen na první pohled, proti sobě. Nechci hodnotit úroveň účastníků soutěže, ani celkovou dramaturgii včetně řešení scény. Nejde mi ani o ty stovky dětí, někdy i pokročilých dospělých, kteří se zoufale snaží uchytit ve vysněném světě. Nejde mi ani o porotce, kteří se stejně zoufale snaží na sebe upozornit a tím zvýšit svou prestiž v mediálním světě vyjádřenou tučnými honoráři. Jde mi o deklarované kritérium úspěchu, podle kterého jsou uchazeči oceňováni. V jednom případě jde o hlas, ve druhém pak o nějaký X faktor. Všichni o něm mluví, tedy berou jej jako jistou obecně známou kategorií. Bylo by jistě zajímavé se zeptat porotců co to tedy je, snad by nám odpověděli bez exaltovaných vzdechů a frází.

Je nám asi čím dál tím zřejmější, že svět zábavy, který je většinou zprostředkovaný médií, je věrným obrazem celého našeho světa, naší hodnotové orientace, žebříčku preferencí. Je ukazatelem toho, co je považováno za podstatné a tak i náležitě hmotně oceňováno. A tak se před námi otevírá stále aktuálnější otázka, do jaké míry se tento X faktor promítá i do jiných oblastí naší současnosti. Tedy to něco neuchopitelné, nepolapitelné, to co je tak oceňováno.

A tady mi najednou nějak zatrnulo. Zatímco v rámci zábavního průmyslu můžeme připustit, že pěveckou soutěž vyhraje někdo, kdo vůbec neumí zpívat, ale má jakýsi X faktor v jiných oblastech lidského snažení, je to již bezmála na pováženou. V umělecké branži se to dokonce nosí. „Umělkyně“ se již dlouhá léta prezentuje svými zčásti skutečnými, zčásti vymyšlenými skandály, jsou však i tací, co nikdy nic a přesto stále zaplňují náš veřejný prostor.

Opakuji, že toto nasměrování může a v podstatě už ve svých důsledcích sklízí ovoce, tedy ovoce velmi kyselé. Mohli bychom to jemně nazvat nekompetentností, ale ta je v naší době právě vyvážena tím X faktorem.

Politici bez odborného a morálního zázemí, učitelé bez odborného vzdělání - i když toto srovnání poněkud kulhá při znalosti finančního ohodnocení jejich snažení. Vysocí úředníci, či konkrétně úřednice, které disponují naprosto jinými předpoklady, než jejich profese vyžaduje. Držitelé akademických hodností bez absolutoria školy atd. Všude tam a tady funguje X faktor. Bylo by jistě ideální jej ponechat právě jen v těch oblastech, v těch projevech, tedy tam, kde nejde o to něco umět, ale spíše se prezentovat, a to tím nejroztodivnějším způsobem.