Číslo 36/2019 - 18. září 2019
Čítanky
STANISLAVA KUČEROVÁ
Slovem čítanka označujeme knihu, určenou k četbě vybraných literárních textů. Čítanky školní jsou nepostradatelnou součástí školního vzdělávání a utváření kulturní gramotnosti čtenářů.
Být na chvíli víc člověkem
MILAN BLAHYNKA
Když jsem loni vítal dvě knihy veršů Dědečkovu (poslední) cestu a Přestupný rok, rád jsem připomněl slibné básnické počátky jejich autora v první polovině 70. let v olomoucké líhni talentů ARS, kdy jeho básně ještě nevyústily v knižní prvotinu, ještě jsem nevěděl, jak Vladimír Puhač, který se mi na téměř 40 let ztratil z očí v divadelním světě, psal (a nejbližším přátelům svěřoval) básně přímo urputně dál, a tak jsem byl udiven vysokou básnickou úrovní jeho velmi opožděného vstupu na knižní trh. Po vzápětí vydané jeho třetí knize OPUŠTĚNÁ PLOVÁRNA, výběr veršů z let 1970-2016 (opět v nezvyklém formátu 200x180 mm a zase nákladem vlastním ve spolupráci s nakladatelstvím Burian a Tichák, Olomouc 2016, 191 s.) už se nedivím. Díky 160 vybraným básním (včetně dvou větších poém) máme nyní jako na dlani bezmála půlstoleté drama vývoje básníka ve třech etapách.
Přeběhlík k socialismu
Z Harvardu na Karl-Marx-Allee
„Okolnosti, jež donutily Victora Grossmana, brance americké armády (U.S. Army) umístěného do Evropy, uprchnout z vojenského vězení, byly mrazivé tlaky éry McCarthyho. Grossman, alias Steve Wechsler, od svých studijních let na Harvardu oddaný levičák a krátce i tovární dělník, opustil kasárny v Bavorsku jednoho srpnového dne v roce 1952 a přeplaval Dunaj z rakouské do sovětské rakouské zóny. Osud – čili Sověti – jej zavál do východního Německa, oficiálně Německé demokratické republiky. Tam zůstal coby pozorovatel i účastník, manžel a otec, a pozoroval vzestup a úspěchy, potíže a nakonec zánik východoněmeckého socialistického experimentu. Přeběhlík k socialismu (orig. A Socialist Defector: From Harvard to Karl-Marx-Allee) je příběh vyprávěný se vzácnými osobními podrobnostmi, příběh aktivisty a spisovatele, který vyrůstal v ekonomice volného trhu USA, strávil třicet osm let ve státem vlastněné, centrálně řízené ekonomice NDR a nadále přežívá, vzhledem k tomu, co unese trh, v dnes sjednoceném Německu.
Učení nám nepůjde, avšak už teď víme…
FRANTIŠEK DOSTÁL
Úsměv na lidské tváři může být všelijaký. Škodolibý, upřímný a třeba i poněkud nechápající. Ten můj je zrovna spíše posmutnělý, když si porovnávám se žhavou současností svá studentská čtyřletá studia na průmyslové škole. A proč vůbec? Totiž již v letošních májových dnech uslyšel jsem neobvyklou informaci, že po prázdninách v rozběhu školního roku budeme postrádat až šest tisíc učitelů! Toto zjištění mi nepřivolává na tvář ani sebemenší pousmání. Národ J. A. Komenského zřejmě poněkud ustoupil i z dobré úrovně našeho školství známého v celé Evropě ještě z doby před 2. světovou válkou. Nakonec nezapomínám ani na ty kantory, co mě začali učit již v roce 1944, než na školní dvůr dopadla bomba a já pak docházel do jednotřídky v jedné vesnici nedaleko Kolína nad Labem.
Dvanáct Almanachů české poezie
ALENA KLÍMOVÁ-BREJCHOVÁ
Vlastně se musím přiznat, že mě rozesmutňuje, že zatím u nás, v Čechách, nestálo nikomu za povšimnutí vydání dvanácti básnických Almanachů, jejichž editorem je jejich spoluautor, básník Vladimír Stibor. Že v té české kotlince kdosi s velkým úsilím shromáždil mnoho básníků, a to nejen z České republiky, ale i Čechů z USA, Švédska, Dánska, Německa, Slovenska, Chorvatska, Švýcarska, ale i z daleké Austrálie.
Nečekaný dopis
JIŘÍ KNOPP
Ze schránky většinou vybírám pouze reklamy a upomínky na zaplacení plynu, elektřiny a jiných poplatků. Jenže nyní v ruce třímám dopis a ještě k tomu z jiné země. I když už jsme s Německem dávno jedna rodina, přece jen jsem se zalekl. Kdybych takový dopis obdržel před rokem 1989, možná by se mi roztřásly ruce a rozklepalo srdce.
Nezkoušej se usmát
FRANTIŠEK UHER
„Nezkoušej se usmát“ – tak zní název básnické prvotiny Ondřeje L. Hrabala, kterou vydalo agilní JT’s nakladatelství Jana Těsnohlídka (2019, 88 str., náklad 1000 výtisků). Nedávno se prezentovalo slibnými sbírkami Dominika Zezuly a Martina Šindeláře, kteří náleží ke generaci odchované esemeskami, převážně nemluvící v rozvinutých větách, jejíž způsob elektronické komunikace je automaticky přenášen do literárního kontaktu se čtenáři.