Číslo 27/2019 - 17. července 2019

MICHAEL DOUBEK

Medicína a umění k sobě mají blízko. Koneckonců se přesně takto jmenuje časopis, jehož šéfredaktorem je Petr Cincibuch. Nechystám se zevrubně rozebírat, proč tomu tak je. Rád bych pouze poukázal na podobnosti mezi dobrou literaturou a medicínou. Když o těchto věcech nyní přemýšlím, vidím, že jakékoliv lidské činnosti mají společné rysy – pozitivní i negativní.

MILAN BLAHYNKA

V krátkém čase se mi jako aktuální vtírá poznání, že skuteční básníci, pokud to nejsou jen grafomani toužící být básníkem, vypoví o svých verších víc a přesněji, než dokáže sebepozornější recenzent nebo i renomovaný kritik. To je případ i Taťány Králové a její sbírky OČI ZA OČIMA (Zdenka Brožová-Periskop, Hluboš 2018, edice Báseň na sobotu sv. 19; ilustrace Jaroslava Bendová, předmluva Karel Sýs, 104 s.).

JIŘÍ JÍROVEC

V naší zemi lze konečně mluvit otevřeně, svobodně a bez obav. Jakýsi Padevět (https://video.info.cz/topol-show/padevet-stb-byla-horsi-nez-gestapo-zakliname-se-svobodou-ale-spousta-lidi-ji-nepotrebuje-41881.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu) totiž prolomil další kus ledu: StB prý byla horší než gestapo. To je věta hodná zapsání do paměti národa, nejlépe na věčné časy.

Michal Černík

1

Tisíce let za mne lidé mysleli, za mne pracovali, za mne tvořili, za mne trpěli, za mne se radovali a milovali se pod všudypřítomným dohledem smrti. Tisíce let za mne lidé překonávali překážky, překonávali i sebe samé, buďto aby triumfovali, nebo byli poraženi. Je to jejich dějinný úkol, stejně samozřejmý jako žít. Tisíce let se za mne lidé rodili a zas umírali. Nad jejich hlavami nepřeletěl strážný anděl, neochránil je od všeho zlého ani od sebe samých, neučinil ten zázrak, který už jednou učiněn byl tím, že se narodili, že žili, a tak vyčerpali svou jedinou možnost a museli se spoléhat jen sami na sebe. Tisíce let jsem se chystal ke svému narození. A tady jsem, abych i já vyčerpal svou jedinou možnost, abych se ze sebe vydal a učinil se, abych se dokončil jako člověk a stal se odpovědí.

VĚRA BERANOVÁ

Pro milovníky výtvarného umění, pro ty, kteří sledují výtvarný život v hlavním městě, jistě není žádnou novinkou fungování v podstatě nové galerie, nazvané Kooperativa. Je umístěna na Rohanském ostrově, tedy v Karlíně, v jedinečné budově, která byla dokonce v roce 2012 oceněna jako nejlepší kancelářská budova. Poutá pozornost již svou barevnou fasádou a zvláště ortodoxně dodržovanou zásadou, že pro ni neexistuje pravý úhel a byla postavena podle návrhu architektonické kanceláře DaM.

ZDENĚK HRABICA

Věřit memoárům, výňatkům ze vzpomínek, věřit, nevěřit, myslím, že nevěřit – ale bavit se. Právě jsem doposlechl 4 hodinový a k tomu ještě dvouminutový záznam CD Radioservisu, z archivu ČRo2, pořízený v roce 2001 pod titulem Ivan Kraus: Medová léta. K radosti posluchače mne pohladil obal s kresbou Adolfa Borna. Promluví pro radost českého i slovenského posluchače.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Teprve až v závěru letošního měsíce dubna se po letních dnech, co proběhly ale v témže měsíci, začaly na vysušenou zem konečně dopadat dešťové kapky. Ty, když se objeví, skrápí ale čím dál častěji vybetonovanou zem. Ve žhavé současnosti se také velice brzy má ukrojit cosi z trávníků, protože je potřebné asfaltovat a betonovat další parkoviště pro kamiony, které se na silnicích poněkud mačkají.

KAREL SÝS

Stanislav Lem v knize Rýma, napůl detektivce a napůl science fiction, vydané polsky v roce 1976 a v češtině v roce 1978, tvrdí:

„Fašismus už je přežitek, primitivní diktatury také, aspoň v Evropě, ale na extremistický teror neexistuje účinnější prostředek než preventivní likvidace aktivistů. Přímou profylaktickou vraždu si demokracie dovolit nemůže, ale může přimhouřit oko nad provládní úkladnou vraždou s omezenou odpovědností a pod diskrétním nepřímým dohledem. To už není ta stará vražda v kápi, represe zaštítěná státem, nýbrž konstruktivní teror na základě plné moci. Doslechl jsem se o jednom filozofovi, která navrhuje totální uzákonění násilí.

PAVOL JANÍK

Básnik blízko cieľa

posledný raz strieľa.