Číslo 25/2018 - 20. června 2018

VĚRA BERANOVÁ

Nebudu zakrývat, že když jsem byla pověřena předsednictvem Unie českých spisovatelů uvést naši dnešní debatu na téma 100 let československé, či spíše české kultury, že jsem poněkud znejistěla. Uvědomila jsem si nutnou omezenost svého vystoupení. Vždyť v podstatě mohu podat jen určitou dílčí výseč z bezbřehé problematiky. Prosím tedy, aby těchto následujících několik vět přijalo jako podnět k diskusi, která se pak v plné míře odrazí na stránkách LUKu.

MIROSLAV VEJLUPEK-ČERCHOVSKÝ

…a napsal ji s ironií sobě vlastní. Přece Pavel Verner, v Rýmařově 19. května 1947 narozený.

Těch šestnáct povídek shrnul pod název LÁSKA V CIZÍM POKOJI, vydalo mu ji nakladatelství AKROPOLIS a vydalo právě včas (2008), protože Pavel Verner v březnu roku následujícího zemřel.

MILAN BLAHYNKA

„Neberte mě vážně ani tehdy, když říkám, abyste mě nebrali vážně, napsal před dávnými lety, kdy jsem byl ještě na houbách, do záhlaví své prvotiny jistý český klasik již celá desetiletí zcela zapomenutý, avšak já si dnes jeho slova, ježto mám pro něho slabost, dovoluji vypůjčit do této předmluvy. Snad by se na mne nerozhněval, kdyby ještě žil, jako že již dávno nežije.“

Takto si zamystifikoval a takto si ze sebe střílí Miroslav Stoniš v úvodu k románu Panna mého života, zatím žel jen rukopisnému. A třikrát žel: v té mystifikaci je hořká pravda, v médiích je „již celá desetiletí zcela zapomenutý“.

FRANTIŠEK UHER

Některé knihy postrádají kladného hrdinu. Další nemají žádného, což je ještě horší, jako kdyby život byl pouhým muzeem voskových figurín a běh událostí abstraktní fikcí rozmarného počasí před okny. O to víc zaujme kniha, která je doslova napěchovaná životaschopnými a věrohodnými postavami a postavičkami, příběhy tak všedními, až jejich zpracování budí údiv. Není ovšem vhodné označit je jednoznačně za hrdiny, ačkoli žít obyčejný prostý život někdy vyžaduje pevnou vůli i odvahu. Zejména tam, kde jsou autorem postaveny do absurdních situací, jejichž vysvětlení přesahuje hranice chápání, ale setrvává na reálném, byť tajemném půdorysu. Rozsahem drobnější povídky neskýtají dostatečný prostor k rozvinutější charakteristice, jsou však záznamy (ne)všedního dění, myšlení a jednání, potěšení i zklamání postav, jaké v různorodých modifikacích každodenně potkáváme. Vlastní je jim převážně úsměvná nadsázka. Postav kladných i méně sympatických, jen ojediněle záporných (příkladně v ostře satiricky vyhrocené povídce Vysvědčení), ale postav plně současných, strádajících běžnými chybičkami, trýzněmi, rozpaky, ztracenými iluzemi i drobnými nezdary. Čtenáře se zmocňuje intenzivní pocit, že některé postavy zná, že takoví lidé žijí v jeho okolí. Ta zevšeobecňující imaginace je autorovou předností.

JAROMÍR ŠLOSAR

Poměrně nedávno jsem se v produkci jednoho velkého nakladatelského domu zaměřené zhusta na děti a mládež setkal s literárním žánrem označeným pouze anglickým výrazem non-fiction. Víte, co je to non-fiction? Přiznám se – já nevěděl. Třeba je to jen moje neznalost, ostuda, až se červenám.

ANDREA VYHNALÍKOVÁ

Na jaře když všechno kvete, co to chcete, ale jděte, říká dáma pánovi, když loudí… zpívá se v jednom starém českém filmu, kde má Vlasta Burian v roli účetního Hadimršky vzít pevně do rukou účetnictví v chátrajícím podniku jistého pražského obchodníka, který začal přemýšlet kalhotama a za svou milenku, kabaretní hvězdu jménem Mici Angora začal utrácet nehorázné sumy.

PAVOL JANÍK

Súkromná česká televízia Noe je podľa jej vlastného profilu názorovo a nábožensky ZNÁŠANLIVÁ, APOLITICKÁ, určená pre celú rodinu, založená na tradičných KRESŤANSKÝCH hodnotách, ponúka divákom DUCHOVNÚ HĹBKU a zdravý životný štýl BEZ NÁSILIA a nemravnosti.

JIŘÍ KNOPP

Rád jsem pozoroval Orlické hory, to nádherné panorama, když ho ráno osvítí slunce, ale také když za jeho obzor plují načechrané obláčky. Když je máte rád, jsou krásné v každou roční i denní dobu.

JIŘÍ JÍROVEC

Jdu poloprázdnou Vinohradskou směrem k Hradu. Média, vyčerpaná ze svatby jakéhosi prince s béčkovou herečkou, zaspala svým nezávislým spánkem. Nezajímá je, že český důchodce zrovna kráčí za vážným cílem. 

PETR MUSÍLEK

Když pravda s láskou vyjdou do ulic

šeptají v celku prázdné nic

BŘETISLAV KOTYZA

Kniha je z největších vynálezů a zároveň z největších zisků lidské kultury. Jsme tvůrci knihy, jsme zároveň i jejími čtenáři. Co nás dělí a vyčleňuje od okolního živého světa je právě schopnost sebereflexe, schopnost vědomí času, vědomí prostoru.

23. června oslavil fotograf FRANTIŠEK DOSTÁL, člen Unie českých spisovatelů a stálý spolupracovník LUKu, své osmdesáté narozeniny. Srdečně blahopřejeme!

JAN VALNÝ

Předčasně pozdní rada

Už nikdy nepodlehnout

Plkům o svobodě

JAN CHODSKÝ

Meditační

Občan České republiky

legrace si užije,