Číslo 42/2021 - 20. října 2021

JIŘÍ JÍROVEC

Ze stejnojmenné knihy, kterou vydalo nakladatelství FUTURA 

Pohádka o železnici

Kdysi dávno šel spisovatel Pavel Nauman za Kamilem Lhotákem, prý aby mu nakreslil obrázky do jeho knihy „Pohádky o mašinkách“.

MILAN BLAHYNKA

Otázkou není, zda vydání juvenilních próz Richarda Weinera pod názvem nejrozsáhlejší z nich PŘETRŽENÁ NIT a jiné rané prózy (Dybbuk, Praha 2020, k vydání připravil, ediční poznámku a doslov napsal Michal Jareš, 280 s.) je oprávněné a záslužné; zcela určitě je a zdá se, že knihu je třeba jen uvítat. Jak mě (a mé kolegy, z nichž vyrostly takové literárněvědné osobnosti jako Vladimír Justl, Jiří Opelík a Jaromír Dvořák) o tom přesvědčil už za fakultních let Oldřich Králík. Právě v době, kdy autor začíná, tápe a hledá se, v letech nebo někdy jen měsících, kdy se se z něho klube příští velký básník, prozaik, dramatik nebo kritik, lze rozpoznat, čemu, komu, v jakém smyslu a míře hvězda první velikosti vděčí, že našla sebe sama, svou jedinečnost. Až potud je výtěžek znalosti začátků domněle jen k ukojení zvídavosti a v horším případě toliko zvědavosti čtenářů. Jenže v juveniliích je i odpověď na otázku leitmotivů Mistrova díla, toho, k čemu se tvůrce chtě nechtě po celý život vrací.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Recenzovaný sborník přináší výstupy ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference nazvané Lite­ratúra a jej filmová podoba v stredoeurópskom kontexte (Nitra: Fakulta stredoeurópskych štúdií UKF, 198 str., 2020. ISBN 978-80-558-1570-1, 150 výtisků) v podobě sedmnácti studií psaných slovensky, česky a polsky. Konference se konala 15. října 2019 na půdě Ústavu středoevropských jazyků a kultur Fakulty středoevropských studií Univerzity Konstantina Filosofa v Nitře, s podporou Českého velvyslanectví v Bratislavě. Konference i pečlivě připravený sborník se staly součástí stejnojmenného vědecko-výzkumného projektu (APVV-17-0012), jehož hlavním řešitelem byl prof. Tibor Žilka z Univerzity Konstantina Filozofa (UKF) v Nitře.

FRANTIŠEK UHER

Stává se, že vyjde knižní prvotina s parametry vyzrálého díla. Potvrzuje to Kateřina Hájová souborem až cizelérsky propracovaných povídek SVĚTLO NADĚJE (Oftis, 2021, 212 str.) Jejich struktura prorůstá, nad poslední stránkou získává čtenář pocit, že dočetl román. Patrně i proto, že se nejedná o právě oddechové čtení, děj všech povídek skrývá ostny, jimž se někdy raději vyhýbáme. Což není výtka. Naopak!

MIROSLAV KANTEK

S Jiřím Suchým mám několik styčných bodů, několik dotyků, aniž by o tom ovšem tento Velmistr českých písňových textů (na kongeniální muziku Jiřího Šlitra) pochopitelně věděl.

JAN ALCHYMISTA

Jistý pán pracoval obětavě ve firmě, byl po celou dobu „loajálné a plně informačně spolupracující“ a byl „připraven v tomto i nadále pokračovat, i přes všecky pracovní komplikace“, dokonce „měl uzavřít dohodu o ukončení poměru a navíc i dodatek s finanční odměnou v případě splnění všech podmínek. Tu ale nedostal. Deset let se nic nedělo“ a pak „si podle své výpovědi na dlužné peníze vzpomněl až letos na jaře“ a při policejním vyšetřování už dlouho se táhnoucí causy firmy, která je podezřelá z podvodu, „změnil svou původní výpověď“ a musel „čelit nepříjemným otázkám ohledně svého jednání z letošního jara“.

VÁCLAV DUŠEK

Seriálové televizní omáčky vmáčknou do křesel i jinak pohotové voliče, příznivce politiky i odpírače vládních nařízení; zlobíme demokraticky, demonstrujeme nelidsky, stavíme se na odpor odporu, stíháme označovat nepřátele. Holedbáme se osobními vztahy, vypínáme se k velikánům, hrajeme druhé housle, ale neodpustíme si přeprat bližního veřejně, aby byla legrace. Máme spojené státy i rozpojené státy. Žijeme v době prudce moderní; adorujeme tlachaly, vulgární prasečkáře, pomatené dějepisce, komediantské vyčpěliny, partajní hráče, lidumilská komanda.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Obyvatelé své rodné země si ze svých peněz uhradí zřejmě už také dopisy, které si sami sobě neposlali. Tak rozhodli a učinili moudří vladaři proto, aby se všichni obyvatelé země dostavili na místo, kde jim bude do ramene vpíchnuta injekční jehla. I několikrát a v rozličných intervalech. Používají se různé vakcíny, co jsou neustále vylepšované a zdražované, neboť jsou navíc úžasným prostředkem k získání peněz. A pak také, některé z nich se třeba už nějaký čas povalují v ledničce. Nakonec se ukazuje, že je potřebná už i třetí vakcinace a vypadá to, že očkování budu potřebné opět za několik let.

MARTA FRANCOVÁ

Z obou stran trati do Vysočan

cení zuby střepů

okna zchátralých továren