Číslo 33/2023 - 17. srpna 2023

PETR DRULÁK

Životní příběh Milana Kundery je v běžném povědomí zachycen jako bezproblémový až konformní. Na scénu vstupuje v temných padesátých letech jako nadějný, komunistický básník. V následujícím desetiletí jeho literární sláva roste, řadí se k nejvýznamnějším reformně komunistickým intelektuálům. Od druhé poloviny sedmdesátých let sklízí uznání na Západě a stává se jednou z jeho literárních ikon. Běžné vysvětlení říká, že na rozdíl od protikomunisticky angažovaných spisovatelů se podřizuje vkusu západního čtenáře. Po roce 1989 se ukazuje, že se západní Evropou srostl natolik, že se na rozdíl od řady jiných ani nechce vrátit. I když se neúčastnil našeho boje za svobodu, je doma pro své literární úspěch oceňován, literárními cenami i medailí prezidenta Havla. Když se posléze vynoří doklady naznačující, že v padesátých letech kohosi udal, najde řadu zastánců, kteří tento poklesek zpochybňují či relativizují. Zhruba takto vyznívá kunderovská legenda či spíše antilegenda, kterou šíří většina českých médií a řada intelektuálů. Vyvracet tyto polopravdy a lži by vydalo na knihu.

MILAN BLAHYNKA

Jsem možná už poslední, kdo pamatuje Milana Kunderu z jeho velmi mladých let. Ne, nežil jsem v Brně, na rozdíl od zesnulého Viktora Kudělky, který ve „Vlašínově“ brněnské pobočce Ústavu pro literaturu ČSAV rád vzpomínal na svého spolužáka, a na rozdíl od Vojtěcha Jestřába, který studoval na témž klasickém gymnáziu a stal se brzy Kunderovým přítelem z nejbližších. Chodil jsem do pouze reálného gymnázia v Kyjově, ve městě v akčním rádiu Brna, a tam jsem se poprvé s Milanem Kunderou setkal, ne osobně, ale lépe – jako jeho čtenář.

JAN SCHNEIDER

Na podzim roku 2008 novodobá inkvizice, zhoufovaná kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), opět přihřála smolný kotel pro hříšníky, které sama označí za udavače. S poťouchlou grimasou pak vytáhla z archivů režimu, který sama pomohla označit za zločinný, jakési materiály údajně pravdivé.

KAREL SÝS

Netoužím rozmnožit řady těch, kdo se pod heslem „o mrtvých jen dobře“ ve všech dosažitelných sdělovacích prostředcích pokoušejí dohnat, co za života Milana Kundery zanedbali.

JIŘÍ JÍROVEC

Zemřel občasný komunista a údajný udavač Milan Kundera. Jeho hříšný život v KSČ začal v době, kdy na Hradě sídlil komunista Gottwald. Milan Kundera pak chvíli ve straně nebyl, potom zase ano a nakonec už definitivně ne. Během svého času se v Československu dožil uznání i mnohého opovržení. Intelektem i literární tvorbou se řadil mezi kandidáty na Nobelovu cenu. Na rodné hroudě ovšem našel protivníka, jehož hlavní silou byl politický vliv. Je těžké vědět, proč proti němu neuspěl.

JAROMÍR ŠLOSAR

Od Srpna 1968 uplynou čtyři roky a studuju v Olomouci etopedii a výtvarnou výchovu pro základní a umělecké školy. Mám skvělé učitele. Komunistická strana se s nimi sice před časem rozloučila, ale soudné vedení univerzity jim umožnilo na fakultě zůstat. Hned v 1. ročníku bylo naší povinností opatřit si Hledání tvaru zakázaného Igora Zhoře. Přikryl, Rusek, Zhoř! Chválím se jimi.