MILAN BLAHYNKA

Ať hledám, jak hledám, pro recenzi na knihu COLETTE, MÁ DRAHÁ, VY VÍTE, CO MÁTE UDĚLAT (Sumbalon, Praha-Vysoké Mýto 2018, obrazovou přílohu sestavila autorka a Pascal Chateau; 464 stran) nenalézám lepší název než parafrázi ze začátku vůbec první básně první knihy Milana Kundery. Sbírka Člověk zahrada širá se otvírá verši „Ať už zpívá o čem zpívá, / sebe básník zpívá“. Autorka této drahé Colette Ladislava Chateau ať už píše, o čem píše, také vždy píše sebe, o sobě, aniž sebeméně propadá tvůrčí pýše. Bylo tomu tak v její prvotině Barman rytířem čestné legie (2004), příběhu jejího prastrýce, který zakotvil v Paříži, v trojici esejů Portrét pro Lou, Sabinu a Marii (2006), podobiznách tří žen osudově a činně propadlých – stejně jako ona – kouzlu Sigmunda Freuda a psychoanalýzy, a bylo tomu tak dokonce i ve Vlaku do Výmaru (2013), v knize o téměř neuvěřitelné kolaboraci evropských, zvláště francouzských velkých mistrů pera s nacismem. V ní si položila otázku, jak se mohli tvůrci fascinujících humanistických románů a dramat, jimiž byla a je okouzlována, vůbec propadnout vábení nelidské, zrůdné moci v Hitlerově a Goebbelsově Třetí říši.

VĚRA BERANOVÁ

Název výstavy v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí Možnosti dialogu – Möglichkeiten des Dialogs je inspirován filmem Jana Švankmajera stejného názvu, který vznikl v roce 1982. Film je ve vstupu do výstavních prostor promítán a navozuje jistou atmosféru surreálně viděného světa. Jistě upoutá každého návštěvníka. Jeho vidění, skladu a rozkladu je jistě pro mnohé tvůrce velmi inspirativní.

FRANTIŠEK UHER

Prodejny knih, knihovny a antikvariáty navštěvujeme s konkrétním záměrem. Zejména do antikvariátů však vstupujeme s jistým napětím a nadějí najít něco jako malý literární poklad. Tentokrát jsem ho objevil v regálu knihovny. Bohumír Musil vydal vlastním nákladem INSPIROMAT NÁPADŮ A MYŠLENEK již v roce 2016. Pro úplnost je třeba poznamenat, že levé stránky jsou věnovány kresbám Markéty Tůmové. Delší časový odstup od vydání považujme za nepodstatný u knížky nevelkého formátu (142 str.), kterou zaplňují nejen drobné bystré postřehy, ale také hluboké myšlenky a nezvratné pravdy.

FRANTIŠEK MANDÁT

Kde jen se v nás, Češích, Moravanech a Slezanech, bere ta touha opouštět domovinu a, řečeno s klasikem, putovat z Čech až na konec světa, anebo si jenom tak pohovět u slané louže, jíž se nám, suchozemcům, nedostává. Zkrátka, kde se v nás bere touha cestovat, poznávat jiné kraje, zvyky, navazovat nová přátelství a objevovat neznámé? Autor knihy navštívil na osm desítek států světa a svoje postřehy z jednotlivých destinací nezamýšlel pojednat jako cestopis. Chtěl podat svědectví o pocitech, náladách a postřezích z jednotlivých zemí tak, jak je on vnímal, cítil a nafotografoval. Vznikla tak ojedinělá kniha, která zve čtenáře na výlet kolem světa. Ukázka zavádí čtenáře do vietnamské Hanoje.

PAVOL JANÍK

Niekdajší šéf jednej z izraelských spravodajských služieb Yakov Kedmi neprestáva šokovať účastníkov televíznych diskusií chúlostivými informáciami, ktoré dôverne pozná z vlastnej profesionálnej skúsenosti. Podľa jeho vyjadrenia výzvedné organizácie postsocialistických štátov a osobitne pobaltských republík po prechode do záujmovej sféry USA odovzdali svoje operatívne dokumenty americkej Ústrednej spravodajskej agentúre (Central Intelligence Agency – CIA), ktorá ich podrobne študuje a využíva vo svoj prospech.

BOHUMILA SARNOVÁ

Když se řekne duben – také cítíte to zvláštní „něco“ ze vzduchu? Ať jste ve městě, na chodníku, kolem vás proudí řady aut. Nebo v parku, kde ruch města částečně utichá. Nejintenzivněji pociťujete to „cosi“ ale přece jenom tam, kde se daří tichu a klidu nejlépe – v přírodě samé. Tedy na louce, v remízku v polích, nejlépe však v lese. Najednou se vás zmocní zvláštní opojení, které si člověk dost těžko objasňuje a zdůvodňuje. To nehmotné a neuchopitelné nic, tak to je předjaří. Řeknete si, prokrista pána, co nám to tu vykládá, to je přece jasné! Dovolím si zde oponovat.

Píšeme si

JIŘÍ KNOPP

Nerad píši o něčem, co neznám, ale náboženství znám dokonale. Maminka mě naučila klečet a se sepjatýma rukama odříkávat modlitbičku k andělíčkovi strážníčkovi. Na obrázku nad mojí postýlkou kráčí anděl a chrání dívku, která kráčí po lávce nad propastí Ve škole visel kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem a ctihodná sestra, někdy kněz, jindy pan katecheta nás zasvěcovali do katolicismu. Museli jsme chodit do kostela, ke zpovědi a svatému přijímání. V tercii reálného gymnázia jsem se nevyhnul biřmování. Po tomto obřadu jsem se stal rytířem Ježíše Krista

MARINA CEJANO

Matka

Sedávala na podstienku

prekrížené zvráskavené ruky

IVAN FONTANA

Skolená ekologie

Pruhovaná pole jsou protierozním kabátem krajiny.