JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ

Jan Neruda – básník národního charakteru

(9. 7. 1834 – 22. 8. 1891)

…Všechno jsem oplakal,

zase se osvěžil.

Tebe bych, národe,

tebe bych nepřežil.

(Jan Neruda, Zpěvy páteční)

Dne 22. 8. 2016 bylo tomu 125 let, kdy zemřel klasik české literatury Jan Neruda. Toto datum nepřipomínáme jen z pouhé piety, nýbrž z bytostné potřeby: Chceme využít historického kalendária k zvýraznění potřebného vědomí souvislostí. Neboť žijeme v době promyšleného, systematického včleňování ČR do tzv. euroatlantických struktur ČR, což znamená: vyčlenění z kontextu slovanských národů v Evropě a hlavně postupnou ztrátu národní identity, integrity a osobitosti.

JANA VACKOVÁ

K 35. roku od úmrtí

Údajný představitel socialistického realismu Adolf Zábranský (21. 11. 1909 – 9. 8. 1981), vytěsňovaný z postsametového prostoru, vpadl do současnosti nejen reprodukcí plakátu „Kdo meč zdvihl, mečem zahynul!“ Vykřičník je autentický – patří do autorského odkazu A. Zábranského z roku 1945: rudoarmějec na plakátu účtuje s nacistickým vojákem rozpřaženým přes celou planetu. Projev dějinné spravedlnosti zdobí výstavu europoslance Jiřího Maštálky k 70. výročí konce 2. světové války nazvanou Cesta k velkému vítězství: od Stalingradu do Prahy. Výstava putuje z centrály EU přes Berlín, Brno, Ostravu – od 1. července do konce roku 2016 je v Lidicích.

IVO FENCL

Novou publikaci o svém tatínkovi, legendárním trikovém filmaři KAREL ZEMAN A JEHO KOUZELNÝ SVĚT pokřtila 1. prosince 2015 vpodvečer v jeho pražském muzeu osobně Ludmila Zemanová, žijící po desítky let v Montrealu. Tuto výpravnou knihu napsala ona a její (na Kampě bohužel nepřítomná) vnučka Linda Zeman Spaleny. Po dávném sborníku studií a dokumentů Karel Zeman (Blok, Brno 1986, 10 000 výtisků) se jedná teprve o druhý ucelený svazek o světově proslulém básníku filmového plátna a nebyl jsem pochopitelně sám, kdo se na něj nesmírně těšil už po řadu let. Vyjádřil jsem ten pocit také v jednom svém článku o Karlu Zemanovi, který si jeho dcera svého času přečetla, aby mi řekla s úsměvem: „Tak, a teď si tedy konečně můžete sám přečíst, co jsem to napsala, když jste byl v té své poslední větě tak zvědavý.“

EVA FRANTINOVÁ

Dnes mi udělala radost paní z obchodu Lidl: „Tu helmu na kolo, tu si kupte, to je důležitý, a to světýlko za hlavou se mi na ní moc líbí.“ Při vybírání helmy došlo také na turistické hůlky, pochod do Říčan, kolečkové brusle, varování před pády a na radu, jak připravovat vločky. Taková hodná paní, ani in, ani out, taková, která se nebojí říci „a já mám taky chatu, v Senohrabech, a my tam budeme chovat pět slepic, psali, že to stačí na roční spotřebu vajec pro dva, vajíčka stojí víc než litr benzínu“.

LADISLAV ŘEZNÍČEK

Bez peněz do hospody a politiky nelez… Je to trochu opravené české přísloví při pohledu na utajené zázemí zrcadla císaře Karla IV. Otec „otce vlasti“ král Jan Lucemburský nebyl jen bojovník od Kreščaku, ale měl i velmi slušný ekonomicko-politický přehled. Věděl dobře, do jakého chomoutu manželského, přemyslovského, leze s paní Eliškou Přemyslovnou. Věděl dobře o nastartování rodové kariéry Habsburků na světové scéně po likvidaci českého krále Přemysla Otakara II. Pověst o stavbě velkolepého paláce Hoffburgu ve Vídni nemohli Lucemburkové nechat bez povšimnutí. Nerostné, lesní a zemědělské bohatství českého království lákalo. Dobře se o tom vědělo i daleko od hranic, kde razili mince, které o několik století později změnily svůj název z tolaru na dolar – vždyť od smrti Přemysla Otakara II., vládce evropské říše sahající od Baltu k Jadranu, neuplynulo příliš mnoho let.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Na bývalé pražské ulici krále Jiřího (1905), poté Jiřího z Poděbrad (1947 – 1948), Sboru národní bezpečnosti (1948 – 1991), v současnosti Vršovické, stávala od roku 1889 továrna Josefa Feigla na výrobu pánského prádla. Samozřejmě, že již nestojí, ale na dohled od ní dosud stojí velká budova, v níž se nyní nachází hotelová škola, dříve škola obecná chlapecká oddělená od dívčí. Když jsem v roce 1944 poprvé do rozlehlé budovy vstoupil a usedl s rukama za zády do dřevěné lavice, všichni okolo nás tuto školu nazývali Fajglovka, podle blízké továrny. Ta se později proměnila v PANAR.

JÁN PARADA

Mgr. art. Oľga Janíková (*4. 9. 1951, Bratislava) je televízna a rozhlasová režisérka, rozhlasová redaktorka, dramatička a autorka textov piesní. V roku 2006 kandidovala na post riaditeľky Slovenského rozhlasu – jej ambíciou bolo oživenie vysielania. Viac priestoru by venovala vzdelávaniu. Bola za zachovanie všetkých rozhlasových okruhov. Bola aj za zavedenie doobedňajšieho vysielania pre deti a mládež na Rádiu FM. Svoj projekt postavila hlavne na využití bratislavského sídla SRo. Tzv. obrátenú pyramídu by premenila na multifunkčné obchodné centrum so zameraním na kultúru. Príjmy z prenájmu by dala na vyrovnanie dlhu SRo. Úspory by hľadala aj v zmene intervalu platenia koncesionárskych poplatkov z mesačných na ročné platby. Tým by SRo usporil na poštovnom 120 až 150 miliónov Sk ročne.

JIŘÍ STANO

Kdo by neznal slavný atletický pár manželů Zátopkových, rodáků z blízkého okolí Ostravy, o nichž by se mohlo dokonce říci, že jsou dvojčata. Narozeni ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok, byť každý na jiném místě – Emil v Kopřivnici a Dana v Karviné. To datum zní – 19. září 1922. Narozeniny si připomíná od roku 2000, bohužel, už jenom paní Dana.

BŘETISLAV KOTYZA

Soutěžení v čemkoliv je projevem lidské hravosti a přirozené snahy vyniknout ve společenství svého kmene. Jsme již takoví.

EVA FRANTINOVÁ

Básně jdou na dračku

Pojďte se podívat na knížky

tohle je novinka

EMAN BDĚLÝ

V jinak celkem nezávadné knize Julie Childové Umění francouzské kuchyně jsme uprostřed různých ideově přijatelných předpisů objevili recept na „pirožku kulebjaka“. Tož takhle ne! Pod rouškou tzv. haute cuisine se české kuchařinky infikují ruským jedem!