JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ

Mezi bojem španělského lidu za svobodu a poesií jsou vztahy tak mnohonásobné a výmluvné, že se v nich obráží celá dnešní situace světa.

Především jsou tu básníci španělští, kteří se téměř vesměs postavili na stranu španělského lidu… A jsou tu otřesné verše neznámých dosud básníků, kteří promluvili v těžkých dnech na frontě a v zákopech a stali se hlasitým svědomím své země i světa.

MILAN BLAHYNKA

Velice lituji, že jsem nikdy nebyl na Rozmarném létu, jak v Háji ve Slezsku, rodišti Vladislava Vančury, nazvali každoroční červnové připomínání jedné z nejvýznamnějších osobností české literatury nejen minulého století; vždy mi Rozmarné léto kolidovalo s něčím vlastně méně závažným a rozmarným. Ani letos jsem se zlou shodou okolností do Háje nedostal, ale dostal jsem poštou spanilou publikaci VLADISLAV VANČURA, KNIŽNÍ OBÁLKY A BIBLIOGRAFIE PRVNÍCH VYDÁNÍ DÍLA SPISOVATELE (Občanské sdružení Vladislava Vančury / Spolek Vladislava Vančury, Háj ve Slezsku 2014, 44 stran, 100 výtisků). „Pro přátele Vančurova díla“ ten vzorně i graficky vypravený tisk s barevnou lesklou obálkou „sestavil a úvodem opatřil“ Ladislav Ludvík.

(Berlínské interview Alexandra Zinovjeva)

Rozhovor s ruským filozofem, sociologem, spisovatelem a disidentem Alexandrem Zinovjevem (1922–2006) vyšel ve francouzském deníku Le Figaro 24. července 1999. V ruském překladu text uveřejnil list Sovetskaja Rossija 1. března 2012 a letos jej opět připomněla některá ruská média a blogy. Interview poskytl A. Zinovjev ještě v Berlíně, těsně před svým návratem z německé emigrace zpátky do Ruska. Ani po patnácti letech tento rozhovor neztratil nic na své zajímavosti a aktuálnosti. Se Zinovjevovým „mechanickým“ pojetím historického vývoje lze sice polemizovat z dialektického hlediska, avšak mnohé důležité vývojové tendence, které Zinovjev charakterizoval, se zatím plně potvrdily.

JAROSLAV VÁŇA

Když je člověk lékařem – internistou, neznamená to ještě, že musí neomylně vidět do nitra jiných lidí. Že se tam musí za každou cenu bezchybně orientovat a být schopen popsat procesy, které bývají ukryty pod rouškou nekonečného tajemna lidského těla i duše. A přece se tak někdy stane. Důležité je, že právě v poezii. Jsem rád, že se podařilo takového člověka najít v poměrně malém šternberském regionu.

Dobroslava Provazníková-Vydomusová vydala v Edici X Svobody 860, Pečky svou další sbírku básní, které dala přiléhavé jméno – KATEDRÁLA V NÁS.

VÁCLAV PELCMAN

Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta a Ústav dějin křesťanského umění vydaly obrazovou publikaci Františka Záruby HRADY VÁCLAVA IV. (2014, 438 str.).

EVA FRANTINOVÁ

Okna

Někdo má štěstí. Dívá se z kuchyňského okna na ulici. Vyrůstá v okně a mění pod sebou polštářky, natahuje si větší a větší punčocháče. Pro mne byl svátek prožít odpoledne v dědečkově okně – výhled na štěrkovou cestu a ještě dál na jizerské louky. Občas někdo přešel a sundal si klobouk: Dobrý den! Občas šel někdo kolem se síťovkou, v které se házely housky, mléko se stříbrnou zátkou na sklenici, občas zasvištělo tříčtvrteční kolo a na něm jeden z kluků Žďánských, občas zarachotila stejně jako řetěz němčina…

 

vp

Dne 6. listopadu 1909 se narodil básník Miloslav Bureš (105 let). Jeho poezie není příliš známa, jen díky zhudebněním některých děl jeho přítelem Bohuslavem Martinů se dostaly do širšího povědomí: Utkáno z pramenů (Otvírání studánek, Hory mají srdce v člověku).

PAVOL JANÍK

Rekord svojho druhu zrejme dosiahol Ján Štrasser, ktorý pred 10 rokmi prevzal vyznamenanie od prezidenta Ruskej federácie Vladimira Putina. V denníku SME 19. 6. 2004 uviedol: „Vyznamenanie založené bývalým režimom by som odmietol. Pred rokom 1989 štátne vyznamenania a ceny dostávali ľudia, ktorých si vrchnosť chcela získať, zaviazať či kúpiť. Ak si vtedy človek nechcel narobiť veľké problémy, cena sa odmietala oveľa ťažšie. Ja som sa do takej situácie vtedy, našťastie, nedostal.“