KAREL SÝS

Baroko nemá v husitských Čechách právě nejlepší pověst. Kdybych nevěděl, že Lubomír Brožek je renesanční osobnost, podivil bych se, že napsal knihu básní na kamennou substanci baroka – na sochy Matyáše Brauna v Kuksu.

IVO FENCL

Označit kohokoli za „zrajícího autora“ bývá nebezpečné, protože který autor nezraje?

MILAN BLAHYNKA

V loňském roce svých osmdesátin se dočkal východočeský nadmíru plodný autor Jiří Faltus vskutku splendidní knižní publikace DRAŽBA ROZUMU I HLOUPOSTI (TG Tisk s.r.o., Lanškroun 2019, 140 s.). Pod atraktivním titulem se tu čtenáři dostává odhadem na dva tisíce aforismů, na každé straně je jich zpravidla víc než dvacet a střídají se vždy sázený jeden obyčejně, další tučně, aniž to vyznačuje, co jest číst jako závažnější. Proud textových stran je prokládán autorovými celostránkovými snímky, fotografiemi s popisky většinou ironickými, víceméně vtipnými. Aforismy slovem i obrazem jsou rozděleny do pěti oddílů s opět slibnými názvy Švédský stůl, S předehrou i bez ní, V bezpečné zóně, Kruhový objezd a Pod čarou ponoru – ale není snadné pochopit, proč třeba aforismus „Víra i nevěra uzdravují“ patří do oddílu V bezpečné zóně.

LUBOMÍR MAN

Ještě před měsícem nebo snad ještě před týdnem, by mě to ani nenapadlo, ale když jsem se z médií dověděl, že Dominik Hašek z titulu své úspěšné hokejové kariéry zvažuje možnost kandidovat na úřad v zemi vůbec nejvyšší (čili prezidentský), a to tedy proto, že útočníkům soupeře, kteří se ocitli v blízkosti jeho branky, šlo v důsledku jeho humpoláckého agresivního brankářského stylu prakticky o život, bácla mě ta myšlenka přímo mezi oči.

IVO HAVLÍK

Proto tě miluji

krajino chudá s kopci a průrvami

rzivá paleto hořkých hlin

FRANTIŠEK UHER

Propojení dálek se vyznačuje mnohými pozoruhodnými aspekty. Stejně je tomu s bezprostředními vztahy mezi lidmi. Slova amerického básníka, že se nic neděje nepozorovaně, mají ovšem univerzální platnost. Člověčenstvo snad k sobě nemá nikde tak blízko, jako právě v obyčejné hospodě s nepočetnou kohortou pravidelných klientů. Nebo naopak tak daleko. To záleží na prostředí, obsluze, kvalitě piva a okolnostech.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Myslím, že s těmi hloupostmi v životě je to pravda. Rovněž je realitou, že hlouposti se dopustí kdokoliv z nás, ať již za plného vědomí, anebo i nevědomky. Někdo se k hlouposti přihlásí, jiný ji zase hází na člověka stojícího vedle něho. Taková normálka, řeklo by se. Jenže co s tím, když těch hloupostí na celém světě přibývá? Nu což, belhající se důchodce docela rád přenechá upozorňování na odstraňování hlouposti na světě těm nejmoudřejším z nás. Ostatně i těch rovněž přibývá.

LUBOMÍR BROŽEK

Víra

Niels Bohr měl nad vchodem svého domu

podkovu napůl rozežranou rzí.

Prý nese štěstí…, věříte tomu?

Zeptal se jednou příchozí.

Opoziční? Spíše opovážlivé

Nebojí se páni starostové?

Papírový Mojšl

Už pár let mi vrtá hlavou výslovně nevhodná otázka. Co je to vlastně za stranu ti Starostové, kteří tak rádi vypomohou rozhádané české pravici? Dali se zvolit do čela měst, kde si získali důvěru většiny voličů jako lepší hospodáři než jejich předchůdci. To je v pořádku a ctí je. To jim však propůjčilo popularitu i za obvodem obce, tím se zviditelnili i do voleb krajských a celostátních, a to bez velkých nákladů, jaké nestarostové musí vynaložit, aby je bylo ve volební kampani vůbec vidět. A jednou na svém písečku dobře známi, požívají před všemi jinými kandidáty do sněmovny i do senátu náskok.