SLAVOMÍR RAVIK
Hnili v iluzi štěstí, již viděli v majetku.
Štěstí však spočívá jen v žáru činů a v tvůrčím uspokojení.
KAREL SÝS
Lenost patří k vlastnostem, kterou se rodiče a později vychovatelé snaží vymýtit.
NORBERT TOMÁŠ
Na premiéru Výnosného místa, slavné hry ruského klasika Alexandra Nikolajeviče Ostrovského, vypravil jsem se do ostravského Národního divadla moravskoslezského v naději, že nový překlad a nová inscenace objeví dnešnímu divákovi půvab a novou přesvědčivost díla napsaného před víc než půldruhým stoletím, ale znovu a snad ještě naléhavěji aktuálního. Však právě to jistě byl chvályhodný dramaturgický záměr. Jestliže autor mnohem slavnější Bouře si ve Výnosném místě podal zkorumpované činovnictvo, které bylo jen jednou z opor temného carského samoděržaví, dnešní svět už téměř beze zbytku globálně zkorumpovaný může jen žasnout nad jasnozřivostí, s jakou Ostrovskij dokázal analyzovat a demaskovat svůdnost, licoměrnost, pokrytectví korupčníků, kteří stejně jako za cara i ve hře na svobodu a demokracii trvale, mocněji a beztrestněji panují, i když občas obětují někoho ze svého středu, jako byl ve Výnosném místě s ulehčením obětován v zájmu pokračování korupce Aristarch Vladimirovič Višněvskij.
JOSEF AUGUSTIN
V pátek 17. května 2019 opustila své blízké, rodinu, přátele, svoje město i svět literatury spisovatelka a členka Obce spisovatelů Marcella Dostálová, nositelka Ceny města Prostějova.
JIŘÍ STANO
Cejchmistr
Onoho dne mi sluníčko břinklo svým vyzývavým jasem tak překvapivě do oken, že mne popadla touha vychutnat ho na čerstvém vzduchu. Stalo se tak toho dne, kdy na Milešovce naměřili nejteplejší poledne letošní zimy. Shledával jsem na lidech, že se radovali z té nenadálé předtuchy jara a bylo nám z toho dobře. Zamířil jsem do blízkého parku, kdy jsem potkal jeho.
PETR KADLEC
Ve středu 5. června 2019 se na Ďáblickém hřbitově již potřetí sešli příbuzní, přátelé, bývalí spolupracovníci a kamarádi spisovatele a novináře Rudého práva, PhDr. Jiřího Stano, CSc., aby společně zavzpomínali na chvíle, které s ním prožili, aby připomněli jeho dílo a uctili jeho památku.
STANISLAVA KUČEROVÁ
Před několika lety jsem byla v Praze. Cestou z nádraží mě upoutal plakát, kterým Národní muzeum zvalo k návštěvě expozice lidových krojů. Zastavila jsem se u něj. Hned bych na tu výstavu běžela. Kroje, láska, kterou mi odkázala maminka.