VĚRA BERANOVÁ
Nad knihou Josefa Jedličky České typy, nakladatelství Franze Kafky, Praha 1992
Nikdy nebylo tolik knih k dispozici. Ať těch, které leží na pultech megaknihkupectví, ale i těch v mizejících antikvariátech a především těch uložených v bednách před knihkupectvími či v různých průjezdech. Je zajímavé, že čím méně důstojné místo, kde se s nimi setkáváme, tím roztodivnější je nabídka.
JANA VACKOVÁ
První knížky ilustrované Adolfem Zábranským (1941 Národní pohádky V. B. Třebízského, Za bílým půlkoněm, 1942 Kubínův Pestrý Kolotoč) jsem dostávala od rodičů jako sedmiletá holka. Později jsem z dalších knížek předčítala mladším sourozencům, nakonec synům a vnoučatům. Od sametové revoluce si všímám, jak ubývá památek na kdysi tak státem, stranou a zahraničím velebeného a cenami ověšovaného malíře, ilustrátora, grafika, autora kostýmních dekorací pro Národní dovadlo, autora plakátů, nemluvě o zničených monumentálních sgrafitech a „rozfrcnutých“ sedmi goblénech Revoluční tradice našeho lidu… Nepomohlo ani pátrání po autorech legislativního „vydání“ uměleckých děl všanc trhu a neřádu v tzv. kulturní politice.
PAVOL JANÍK
Návrat k románovej prvotine Daniela Silvu je nepochybne – vydavateľsky i čitateľsky – opodstatnený. Kniha pôvodne vyšla pod názvom The Unlikely Spy (Nepravdepodobný špión) v Londýne v roku 1997 a u nás so zmeneným titulom Prísne tajné ju vydal Slovenský spisovateľ v roku 2011 (preklad Dušan Janák, zodpovedná redaktorka Katarína Jusková).
MILAN DUBSKÝ
K 25. jubileu založení České unie karikaturistů uspořádalo její vedení zdařilou výstavu prací svých členů na Novoměstské radnici v Praze 2.
JAN JELÍNEK
V areálu Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích hnalo jaro mízu do větví a na pódiu sálu zdejšího Divadla Za plotem tříčlenný hudební orchestr vítal účastníky a hosty vyhlášení vítězů jubilejního 10. ročníku mezinárodní literární soutěže Kouzelný klíč. Sálem zazněly Třešňové květy. Trumpetista je hrál bravurně, procítěně, že by se nemusel stydět koncertovat ani po boku Louise Armstronga. Jedna z žen v sále byla z jeho skvělého výkonu u vytržení. Zbožně hleděla do zlatavého jícnu trubky, jako by se těšila, až muzikant vyvrcholí a začne plivat pecky.
ALENA VOLKOVÁ
Sergej Viktorovič Lavrov se narodil 21. března 1950. Po ukončení Mezinárodního státního institutu mezinárodních vztahů v r. 1972 začal pracovat jako stážista na velvyslanectví SSSR na Srí Lance. V letech 1976–81 pracoval v oddělení mezinárodních ekonomických organizací ministerstva zahraničí SSSR. V letech 1981–88 sloužil na zastoupení SSSR při OSN v New Yorku, kde získal funkci staršího poradce.
MAGDALÉNA TOULOVÁ
Píšeme si
Mladý chlapec, tenkrát 13letý, sedí v maličké kuchyňce selského domku na Hvězdě u Slaného a poslouchá rozhlas. Venku jemně bubnuje déšť. Píše se rok 1940 a v lidech se usídlila nejistota z budoucnosti. Chlapec Toník ale nedbá o to, co se v tisku a na plakátech probírá politického nebo vojenského. Je na prahu mládí a věří, že mu život přinese mnoho dobrého.
MARTIN VODŇANSKÝ
Možná…
Když jsem našel kuráž pozorovat
podobu člověka v protějším okně
až se odlíčí do domnělé samoty
soukromou tvář pohltila mlha…
JAN CHODSKÝ
Tragická
Bohatství si užívají
české celebrity,
pracující lid však děsí
zdražovací hity.
chý
Demonstrace síly
Rakety, tanky, děla
předvádí nezvaný host.
Vštípí nám do těla
válečnou posedlost.