MILAN DUBSKÝ

K 25. jubileu založení České unie karikaturistů uspořádalo její vedení zdařilou výstavu prací svých členů na Novoměstské radnici v Praze 2.

Unie karikaturistů je vrcholnou organizací tvůrců kresleného humoru, satiry a parodie. Sdružuje ve svých řadách zkušené, veřejně známé matadory tohoto kumštu, ale i mladší umělce žánru. Toho času ji tvoří kolem 80 členů. A po pravdě řečeno, nejsme vůbec chudou zemí a národem, co se týká srovnání se světem.

ČUK byla založena v roce 1990 a vzdejme za to jejím zakladatelům dík a uznání. Karikatura neměla v uplynulém čtvrtstoletí, po restauraci kapitalismu, v Čechách nijak snadný život a podmínky pro širší působení a rozvoj. A to přesto, že je uměním, které je velice přínosné, protože kromě potěšení z krásy obrázků a vtipu má celou řadu vlastností navíc. Jejím znakem a tajemstvím, které se otevírají divákovi a čtenáři, je nadsázka. Její výtvarné a zčásti literární formy zjednodušují humorně, komicky, vždy s kritickým nábojem, tvary lidského obličeje, lidské postavy nebo typické vlastnosti svého nositele, povahové rysy karikované osoby nebo situace. Vcelku to vede k úsměvnému pochopení a porozumění, končícímu často reflexí a poznáním.

V českém tisku, denících, týdenících a v množství měsíčníků nemá na růžích ustláno. Má to několik příčin. S nástupem internetu se zmenšoval počet titulů, i když se zase objevovaly nové. Vedle toho se zrodily stovky internetových serverů a magazínů. Ne všechny uznávají přínosy karikatury. Nevznikl však ani jeden titul kresleného humoru, kromě výjimky časopisu Škrt, založeného spoluzakladatelem a místopředsedou České unie karikaturistů, Josefem Kobrou Kučerou, v listopadu 1990. Vyšel v Nakladatelství Novinář nákladem 340 000 výtisků. Ale další pochod karikatury již nebyl nijak vítězný. Činnost ČUKu pokračovala sice dál Salony kresleného humoru, ale tištěný časopis ne a ne se narodit.

A to právě ke škodě nás všech, kteří jsme žili těch dvacet pět let bez přínosů karikatury. Má totiž očistný charakter, navozuje vstřícnost, vede k reflexi obecné i osobní. Poukazuje a usměrňuje kritické postoje k nepravostem, bezpráví a nespravedlnosti. Není krutá, spíše laskavá a stabilizující. Pomáhá napravovat nevhodné chování, postoje, špatná rozhodnutí a nepřínosné aktivity jednotlivců, skupin, etnik, národních celků i celé společnosti. Je laskavou, sváteční pomlázkou, ne bičem. Proto si zasluhuje pozornost všech novin a časopisů i nás občanů.