VLADIMÍR SLOBODZIAN

Stačí jen vyslovit dvě slova: Lovci mamutů. Ozvěnou zní Eduard Štorch. Dávný příběh našich prapředků věrně popsaný spisovatelem, jenž však měl přímo renesanční rozměr. Byť se narodil o několik století později. Máme ho zafixovaného jako tvůrce poutavého čtení o pravěkých lidech, ale Štorch byl především vynikajícím pedagogem, jenž svými myšlenkami předběhl dobu o několik desetiletí. Protože jeho zájem o dobu pravěku byl mimořádný, tak proslul i jako amatérský archeolog a zanechal nám spoustu nálezů.

KAREL SÝS

Praha byla v prvním desetiletí 20. století jedno velké staveniště. To podporovalo i pohled do minulosti ukryté pod zemí. Narazit dnes, v r. 2024, při kopání základů na pravěké sídliště, nebo jen na pouhou kost, je holé neštěstí. Tenkrát však ještě prakticky žádná zákonná omezení neexistovala a tak mohl Eduard Štorch, mladý nadšený učitel, „vzrušován objevy, které rozrůstající se město nabízelo skoro na každém kroku, chodit kolem Prahy s rýčkem a dloubat do země, aby mu vydala svědectví.“

MILAN BLAHYNKA

Výbor ze svých překladů poezie si Jiří Žáček nazval slovem zavánějícím magií a starým Egyptem, věřícím na stěhování duší z jednoho těla do druhého. Pro největší osobnost české kritiky, pro F. X. Šaldu, bylo převtělování synonymem básnického tvoření vůbec: „Tvořit jest převtělovat se; vysvléci svou osobu a vtělit se do bytosti jiné, nové, odlišné.“ Nemyslím, že Žáčkovi vnukl jméno pro jeho překládání veršů FXŠ; vzešlo mu z celoživotní zkušenosti překladatele poezie v zemi už velmi vysoké překladatelské úrovně.

PAVEL KALVACH

Kdo? My všichni!

Také dnes ráno se probudili kluci na obou stranách rusko-ukrajinské fronty v rozmlácených chatrčích, připraveni v neohebných bagančatech nastoupit do studených zákopů. Každému z nich jde hlavou, zda je to jeho den poslední, nebo bude mít ještě pořád štěstí a „horká a lesklá střela“ mine jeho čelo. Trpí hrůzou okamžiku a trpí hrůzou své smrtelné perspektivy. Námětem jejich debat je hnus vojenského života.

JAN KRISTEK

Příčinou stavu, ve kterém se dnešní nespolečnost nachází, je především naprostý nedostatek spolupráce. A příčinou tohoto nedostatku je dlouhodobá výchova lidí k tomu, aby spolu spolupracovat nechtěli, posléze to už ani neuměli, a nakonec ani nevěděli, že by nějaká spolupráce vůbec byla možná. Spolupráce je lidem vytloukána z hlavy propagandou, pseudokapitalistickou stádní „ideologií“, „teoriemi“, že trh a dav se řídí sám, pseudomorálkou, která spolupráci odsuzuje, pseudoprávním systémem, který spolupráci trestá, režimy a náboženstvími, které jen nařizují a ve kterých není pro spolupráci místo.

VĚRA LEVÁ

V nedávném čísle Naší pravdy z roku 2023 odpovídalo 25 známých osobností na dvě otázky. Tito činitelé různých profesí a oborů se shodli. Nejsilnější událost roku 2023?: Ničení Gazy a genocida Palestinců, sílící BRICS, vítězství Fica, nárůst zdražování a chudoby, sílící nenávist mezi lidmi a odvolání doc. Ševčíka. Co přejete republice a světu do roku 2024?: Mír, mírová jednání místo zbraní, deglobalizaci, konec neschopné a nekompetentní vlády a aby republiku vedli vzdělaní lidé, bránící mír a zájmy lidí.