N. KATHERINE HAYLESOVÁ

Ve velkolepé tradici H. G. Wellse a Julese Verna vypráví Nepřemožitelný Stanislawa Lema příběh vesmírné lodi vyslané na neznámou planetu, aby zjistila osud sesterské vesmírné lodi, jejíž komunikace se Zemí náhle ustala. Při přistání na planetě Regis III objeví navigátor Rohan a jeho posádka formu života, která se zřejmě vyvinula z autonomních, sebereplikujících se strojů – možná přeživších „války robotů“. Rohan a jeho muži jsou nuceni čelit klasickému dilematu: Jaký postup může lidstvo podniknout, jakmile dosáhne hranic svých znalostí? V Nepřemožitelném Lem konfrontuje své postavy s nevysvětlitelným a bizarním: s problémem, který leží těsně mimo analytický dosah.

Následující stať je předmluva k Lemově klasickému románu, původně vydanému v polštině v r. 1964, k vydání v kanadském Penguin Random House.

Science fiction předpověděla mnohé z důležitých technologií 20. století: vesmírné lety, satelity, atomovou bombu, televizi, internet a virtuální realitu, abychom jmenovali alespoň některé. V knize Nepřemožitelný (v Kanadě vydané pod názvem The Invincible; pozn. překl.) Stanislaw Lem předpovídá další: umělý život. Ačkoliv spekulace o sebereprodukci umělých systémů pocházejí ze 40. let, vědecký obor dostal od Christophera Langtona své jméno až v roce 1986, více než dvě desetiletí po původním vydání knihy Nepřemožitelný v r. 1964. Jednou z ústředních kontroverzí v umělém životě je otázka, zda jsou evoluční programy a přístroje skutečně živé (silná verze), nebo zda pouze simulují život (slabá verze). Výzkumníci, kteří sledují silnou verzi, tvrdí, že procesy zakotvené v softwarových programech, jako jsou genetické algoritmy, jsou stejně „přirozené“ jako život sám; umělé je médium, v němž se tyto procesy odehrávají.

IVO FENCL

Tereza Knotová je literární badatelka a komparatistka. Zhruba v době, kdy přišla do prodeje i Linhartova publikace Geografie Edenu, tj. průvodce českou a waleskou krajinou s podstatným přihlédnutím ke knihám a autorům, vydala vlastního průvodce. Taky jde krajinou. Ženštěji a stejně magicky.

JAN SCHNEIDER

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu srdnatě prohlásila, že dezinformace jsou bezpečnostní hrozbou dnešního světa a je potřeba proti nim tvrdě zasáhnout, uvedly Parlamentní listy.

PAVEL KALVACH

Zpáteční cestu z Pekingu do Amsterdamu jsme zahájili na palubě letadla KLM krátce před polednem. Pro jejích dlouhých dvanáct hodin nastaly překvapivě milé podmínky: letadlo obsazené sotva ze čtvrtiny, výhled z oken na prosluněnou krajinu přehledný a romantický.

MIROSLAV POŘÍZEK

Jednoho loňského podzimního dne bylo oznámeno, že po 33 letech ukončuje svoji činnost nakladatelství OREGO. Tuto informaci sdělil muž, který byl po celá dlouhá léta zásadní osobností nakladatelství, Milan Havlíček. Pro více zasvěcené nebylo toto sdělení zcela překvapivé, jelikož věděli o jeho zdravotních potížích. Přesto si mnozí uchovávali jistou naději, že velmi užitečná či spíše nezastupitelná vydavatelská činnost přeci jen přes obtíže bude pokračovat. Žel nestalo se tomu tak, a proto nezbývá než poděkovat za množství kvalitních titulů, které díky OREGU za všechna ta léta spatřily světlo světa. Drtivá většina knih z produkce tohoto nakladatelství by totiž nejspíše nikdy jindy a nikde jinde nevyšla. Díky nesmírné obětavosti, enormnímu nasazení a doslova buldočí vůli především Milana Havlíčka a jeho spolupracovníků, by řada kvalitních knih, sborníků, sbírek poezie a dalších publikací zůstala nepublikována, alespoň tedy v klasické knižní podobě.

IVAN FONTANA

Covid pas

Univerzální klíč k cestám do zahraničí.

Paušál za použití. Kolek na přežití.

Výjimky se dnes neodpouští.

V poslední dny, poslední hodiny,

ZDENĚK NEJEDLÝ

Chodník

Před Úřadem vlády

Je dalším pilířem

Důchodové reformy