- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2022
- 16/2022 - 20. dubna 2022
IVO HAVLÍK
Klavíristka Božena Steinerová je moje spolužačka ze základní školy. Oba jsme v lednu 1947 křtěni hraniční řekou Olzou, ona v Českém Těšíně, já v sousedním Třinci, kde jsem s rodiči žil ve stínu koksoven a vysokých pecí. V protějším domě na ulici 1. máje se narodil její otec.
Zomrel spisovateľ Ján Tužinský
PAVOL JANÍK
Originálne autorské výpovede popredného prozaika a vynikajúceho esejistu s medzinárodným renomé PhDr. Jána Tužinského, PhD. (29. 3. 1951 – 15. 4. 2022), popri štylistickom majstrovstve prinášajú obdivuhodné podnety v rovine poznania – demonštrujú unikátne možnosti emotívno-intuitívneho uchopenia a prenikavého racionálneho pochopenia protirečivých štruktúr súčasného sveta.
LUBOMÍR MAN
Jakub Železný si zajel do Brna, aby si v tamním uprchlickém centru před kamerami ČT porozprávěl s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a soudcem Josefem Baxou o zločinu páchaném Ruskou federaci na Ukrajině. Pominu neuvěřitelné pokrytectví těchto tří mužů, kteří s klidným svědomím mluvili o předmětném konfliktu tak, jako by vypukl náhle a bez příčiny, jako by mu nic nepředcházelo, jako by zde nebylo dlouhých osm let trvající kanonády ukrajinského dělostřelectva na ruské civilní obyvatele Donbasu, z nichž 14 000 až 17 000 tuto kanonádu nepřežilo. Jako by ti tři neměli nejmenší povědomí o výzvách Ruska k Západu, aby toto dennodenní vraždění pomohl Rusku zastavit, jak Putin úpěnlivě volal po bezpečnostním paktu pro všechny – a jak byly všechny tyto prosby marné a podobaly se, jak řekl ruský zahraniční ministr Lavrov, hovoru s hluchými a slepými.
JOZEF ŠPAČEK
Redaktor Literárneho týždenníka, novinár, politológ a esejista Pavol Dinka vydal v krátkom čase po knihe esejí Stretnutia s krutým partnerom (2019) svoju ďalšiu zbierku, zostavenú z príspevkov tohto náročného útvaru, nazvanú znepokojivo PLANÉTA NA RÁZCESTÍ s podtitulom Eseje spoza pendemicko-literárnej opony o Zemi a jej deťoch s kamenným srdcom (Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, spol. s r. o., Bratislava 2021).
MILAN BLAHYNKA
Hned na rubu titulního listu prvního oddílu sbírky KRAJINY (MÉHO) SRDCE (vlastním nákladem autora, na přední i zadní desce reprodukce obrazů Karla Kozla, grafický návrh, sazba, tisk Studio Palec, Olomouc, b. m., 2021, 76 s.) píše Petr Kozel ve čtyřverší O poezii: „Je těžká báseň jarní / (Nebe si vlasy rozevlálo) / Psáti a nebýt marní / Dojímat se je málo.“ Což o to, takové lapidární tvůrčí krédo, na jaké se zmůže málokdo, je jedna věc, naplnit je jednašedesáti básněmi věc jiná a těžší. S radostí si troufám říci, že Petru Kozlovi se to podařilo.
IVAN ČERNÝ
Skvěle vyvedená jak graficky, tak polygraficky, je obsáhlá kniha kreseb a obrazů současné vycházející malířské hvězdy Tomáše Kubíka. V titulku zmíněný prestižní přídomek si bezesporu následujícími řádky představovaná velkoformátová publikace plně zaslouží. Talentovaný Kubík, tato Michelangelova inkarnace, chtělo by se říci, na sebe zjara loňského roku upozornil skvělou pražskou výstavou Michelangelo v lockdownu. O pár měsíců později, v září, pak vybuchla aukční bomba, kdy se rozměrné Kubíkovo plátno Máří Magdalena vydražilo za více jak půl milionu korun!
PAVOL JANÍK
Západné médiá vrátane našich tradične pokladajú Vladimíra Žirinovského (25. 4. 1949 – 6. 4. 2022) za predstaviteľa krajnej pravice, populistu, primitívneho ruského ultranacionalistu, niektoré dokonca za fašistu. Oficiálne sa však jeho strana nazýva liberálnodemokratická. Jej líder sa do roku 1964 volal po svojom otcovi – podnikateľovi Volfovi Isaakovičovi Eideľšteinovi (1907 – 1983), ktorý je pochovaný v Izraeli. Po dosiahnutí dospelosti prevzal meno matkinho prvého manžela – Žirinovskyj. Je absolventom univerzitného štúdia so zameraním na turecký jazyk a literatúru. V roku 1989 bol riaditeľom židovskej kultúrnej organizácie Šalom. To sa všetko akosi nezhoduje s jeho negatívnym mediálnym obrazom na Západe.
IVAN VOTAVA
Se zjevnou nechutí se v poslední době vypravím do pražských ulic. Zcela nesmyslné uzavírky, počmárané vozovky, do cesty nastrkané plastové špunty, které překáží v pohybu nejen autům, koloběžky a kola klidně jezdící po chodníku, ale i v protisměru. Zkrátka situace, která je jeden velký chaos. Pokud někdo tvrdí že je to anarchie, tak se mýlí. Anarchie je bezvládí a Praha přece své vedení má. A to se činí ze všech sil. Například pro blaho svých občanů oblepilo celé město žlutomodrými vlajkami a vlaječkami, což prudce zvýšilo životní úroveň občanů nejen hlavního města.
BOHUMILA SARNOVÁ
Já se bouřím, ty se bouříš, on ona ono se bouří. Není toho bouření už trochu hodně, aby se dalo jen tak smést se stolu! Není už trochu víc slyšet ze všech stran protesty, aby se jimi nikdo nezabýval! Nenazrává už čas, podívat se tváří v tvář skutečnosti, že je v ovzduší něco hodně nepěkného! Kdyby jen nepěkného, s vadami na kráse. Ona ta ošklivost přerůstá ve zlo. Ve zlo, které každým dnem narůstá a omotává svými chapadly postupně každého z nás. Každý den se ptám – proč! Všichni v naší zemi si zatím žijeme relativně klidným životem. Máme co jíst, máme kde spát, máme své rodiny, přátele, kamarády. Zatím. Ale, soudě podle sebe, v našem nitru, v našich myšlenkách, v našem podvědomí se usazuje postupně nános pachutí, pochybností, strachu. Každý z nás vnímá současný svět jinak. Někdo je apatický, flegmatický, s nezájmem se zabývat událostmi, které na nás útočí ze všech stran. Někdo se dokáže rozlítit až k nepříčetnosti, další zvažuje pro a proti a jeho postoj je nejistý, protože je nemožné vidět svět jen bíle, nebo černě. Mám ale dojem, že se lidé začínají poznenáhlu klonit k jedinému názorovému bodu. A to bez přihlédnutí k tomu, že bouřiti se je zakázáno. Tématem dnešních dnů je Ukrajina, vláda Petra Fialy a prezidenta Miloše Zemana, energie, zdražování potravin. To je meritem věcí, o kterých lidé diskutují. A nejen v médiích, facebooku, messengeru. Nejen na placech a náměstích, ale i na návsích, v obchodech, prostě mezi sebou i při náhodných setkáních na ulici.