MILAN BLAHYNKA

Desetiveršová strofa a také lyrická básnická forma decima je původu provensálského nebo španělského, v tom se poetiky rozkošně rozcházejí. Na rozdíl od sonetu nebo villonské balady není decima jako druh básně u nás dávno jako doma; ani třetí vydání Jungmannovy Slovesnosti z roku 1845 ji – a dokonce ani jako strofu – neregistruje. Avšak už rok na to v Pešti vydaná Sládkovičova Marína a pak i Detvan (dodnes živé vrcholné skladby slovenského romantického básníka) se skládá z decim, což je prý jeho „umelá desaťveršová strofa“, „odlišná od jednoduchej dikcie folklornej piesne.“

S Andreem Vltchekem si povídal Milan Kohout

LENKA PROCHÁZKOVÁ

K tomu, aby se člověk cítil důstojně, potřebuje především svobodu myšlení. Z té pak plyne svoboda volby jeho činů. Abychom dokázali svobodně myslet, musíme mít znalost o stavu světa, ve kterém žijeme. Na základě chybných informací není možné rozhodovat se správně.

EVA FRANTINOVÁ

Milan Vranka je novinář a spisovatel, autor nebo spoluautor 30 knih. Útek do špičky, Sme majstri světa – Vrankovy knížky o hokeji, Od Gašebrunu po Everest, Horolezectvo 97, Horolezectvo na prelome tisícročí, Slovenské himalájské dobrodružstvo, Nezvestní z Everestu, Koniec Pavúkov v Tatrách, Poprava pod Nanga Parbatom – knihy o horolezectví.

PAVOL JANÍK

V súvislosti so zbierkou lyrických výpovedí POD A NAD (RECO, Senica 2016) treba jednoznačne konštatovať, že Slovensko by malo byť vďačné za výnimočne cenný dar, ktorým je bytostný básnik Pavol Stanislav (občianskym menom Pavol Pius). Jeho pôsobivé verše pramenia zo spontánnej zvukomalebnosti a obrazotvornosti, pričom obohacuje slovenskú poéziu aj o prirodzené sylabotonické inovácie, najmä v oblasti rytmických riešení. Autorova nenútená hravosť nenachádza zmysel sama v sebe, ale v objavovaní dôstojnosti ľudskej existencie.

ZDENĚK HRABICA

Občas se zamýšlím nad zvláštními procesy, které se v zemi Czechia – ať již existovala naše země pod různými názvy – v Koruně české, v soustátí Čechy, Morava, Slezsko, či v povoleném názvoslovném hybridu – z vůle Adolfa Hitlera – Böhmen und Mähren či ve Slovenském štátě, pak zase v ČSR, ČSSR, ČSFR nebo nyní v Česku a případně ve státě na oko pro jiné a zvláště pro venek odlišné od Česka – Czechia, odehrály a rozehrály.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Jen zdánlivě korektní je vytrhávání historických dějů ze souvislostí, kterými jsou podmíněny. Nedávno to udělal pan ministr kultury, podobně jako to dělají i jiní přepisovači našich dějin po druhé světové válce.

BŘETISLAV KOTYZA

Otázka panelové diskuse Literární Vysočiny

Případná odpověď na položenou řečnickou otázku byla by hodna některé z cen za literaturu. Samotný William Shakespeare musel by napsati nový titul hluboce prokvašeného obsahu, s prvky primitivní grotesky v podobě kopanců do soupeřovy zadele. Zcela určitě se však kvalitní politické osobnosti v dějinách lidstva vyskytovaly. Zákonitě: lidstvo se doposud vzájemně nevybilo, i přesto všechno, co vidíme dnes kolem sebe…

FRANTIŠEK UHER

Miroslava Skačániho mají čtenáři v paměti jako tvůrce rozsáhlých, velkoplošně pojatých příběhů z doby před tisíciletím i relativně nedávné minulosti, jejíž mnozí pamětníci ještě žijí. Vzpomeňme dvou románů s výrazně rozdílnou tématikou, ale spojených stejným přístupem k historickým událostem: Prokletá knížata a Poslední oběť války. (Druhá kniha vyšla i v Německu.)

VĚRA BERANOVÁ

Po diskusích na téma nového pojmenování náměstíčka – piazzetty, mezi starou budovou Národního divadla a Novou scénou, zvítězil koncem letošního září název Náměstí Václava Havla. Kdo by čekal v návrhu i jiné jméno, někoho opravdu významného, nedočkal se. Jednalo se jen o možnou druhou variantu, která by zněla Havlovo náměstí.

MARTIN VODŇANSKÝ

Tak co dál…

Tak co dál

kam se ještě půjdeme

nepřekvapit

v šatech na míru

praskajících ve švech…

JAN CHODSKÝ

Energetická

Větrné a solární

elektrárny máme,

že nám hyzdí krajinu,

na to málo dbáme.