- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2016
- 40/2016 - 19. října 2016
STANISLAVA KUČEROVÁ
Byli jsme v kvintě, když náš češtinář zavedl mluvní cvičení jako aktivní metodu řečnické výchovy. Postupně, v jednu určenou hodinu týdně, se měli žáci jeden po druhém střídat na stupínku, každý se svým osobně zvoleným tématem. Měl o něm hovořit asi 10 minut. Přihlásila jsem se tehdy s tématem „Život a dílo Boženy Němcové“. Měla jsem od vánoc krásně vypravenou monografii o naší národní spisovatelce od F. Kubky a M. Novotného z r. 1941. Dostala jsem ji pod stromeček. Kniha velkého formátu a s bohatým obrazovým materiálem, s portréty osob, kresbami a malbami krajin, fotografiemi literárních děl a časopisů. Stačilo se jen dívat a popisovat obrázky. Listujeme-li knihou, dějiště se rychle mění. Můžeme sledovat prarodiče Boženy Němcové, kteří jsou na (marném) útěku před vojenskými verbíři a před vojnou samou. Rodiče také nevstupují do společného života bez nesnází. Výjimkou je dětství budoucí spisovatelky v Ratibořicích, požehnané čtyřletou přítomností neobyčejné babičky. Celoživotní zdroj nezapomenutelně krásných vzpomínek. Pak sňatek. Nezdařené manželství. Literární a vlastenecká činnost. Služebně a finančně pronásledovaný manžel, přečasto pro své přesvědčení překládaný. Neuvěřitelně časté stěhování s místa na místo. Starosti s dětmi. Smrt syna. Léčebné pobyty v lázních. Marné existenční naděje. Strastiplná životní cesta až k smutnému konci v nouzi a bídě.
VÁCLAV FRANC
V číslech 30 a 31 Týdeníku Unie českých spisovatelů Literatura – Umění – Kultura vyšly dva články Jiřího Tušla přetištěné z časopisu „MEDICÍNA a UMĚNÍ“ o Boženě Němcové, které se zaobírají jejím původem, datem narození, ale především zpochybňují všeobecné školní informace o naší největší spisovatelce.
ALEXEJ MIKULÁŠEK
Klára Samková (1963 v Brně, JUDr., Ph.D.) patří k mediálně velmi známým osobnostem, jejíž mnohostranné aktivity v oblasti politicky citlivých témat (tzv. romská otázka, české národní uvědomění, imigrantská krize etc., abych se vyjádřil „politicky korektně“) bývají hodnoceny dosti protikladně, příkře i souhlasně. Jako „česká advokátka s celoživotním zájmem o lidská práva“, jako občanská aktivistka a „soukromá politička“ se představuje v knize s vyhraněným názvem PROČ ISLÁM NESMÍ DO ČESKA (Praha: Bondy, 2016, ISBN 978-80-88073-13-0).
IVO FENCL
Ve třicátých letech 20. století žili v Plzni ve čtvrti Petrohrad čtyři kamarádi. Václav Štekl (budoucí herec), Miroslav Liška, Vladimír Bednář a Vlastislav Toman (*1929), dnešní spisovatel. Tím pátým do party se stal Zdeněk Vřešťál ze Slovan. Ale jejich cesty se rozešly, jak to chodívá, Toman přesídlil do Prahy a 35 let se činil v ABC. Většinu času jako šéfredaktor, ale vymýšlel mimo jiné taky seriály. Jedním se stali Strážci a zrozeni jsou pod vlivem Foglarovým. Tento autor směl totiž v letech 1963-66 psát do ABC komiks o klubu, pro nějž se ustálil název Kulišáci. Původně sice prahl pokračovat v Rychlých šípech, ale to začalo být průchodné teprve koncem dekády. O prázdninách 1966 proto spolupráci s ABC bez díků přerušil, aniž se k ní později hlásil, a redakce stanula před kardinálním problémem. Čím máme „foglarovinu“ nahradit a nekrást? Otázku zodpověděl Toman. Jak? Od ledna 1967 začal psát o vlastním dětství. Strážce. Bude to půl století. A Rychlé šípy? Začali mezitím vycházet od září 1966 v Ostravě.
LUBOMÍR MAN
14. září večer přinesla americká televize ABC (American Broadcasting Company) v hlavním vysílacím čase pořadu Eyewtiness News (zprávy očitých svědků) šokující zprávu, že Hillary Clinton zemřela. Známý moderátor Joe Torres prostě oznámil, že přináší zprávu o smrti demokratické kandidátky. Vzápětí stanice usekla vysílání. A poté nenásledovalo NIC. Mlčela všechna americká média, mlčel volební štáb Clintonové, nikdo se k věci nevyjadřoval. Vedení redakce Infowars.com, ústředního serveru americké alternativy okolo Alexe Jonese, se proto rozhodlo, že zavolá do redakce ABC a pokusí se zjistit, co se doopravdy stalo.
FRANTIŠEK DOSTÁL
Dívčí akt ve fotografii je starý jako fotografie samotná. Předběhl ho však nález sošky Věstonické Venuše a za připomínku určitě stojí i nově objevená soška Venuše z mladší doby kamenné, která se kromě ňader honosí již sukýnkou. Zřejmě se před nějakým sochařem modelka v jeskyni moc styděla. Sukně asi není sice poslední pařížské módy, ale archeologové jsou určitě u vytržení. Nález potěšil i mne, protože potvrdil, že i naše pramáti byla již obdařena dvěma prsy, která udržovala při životě děcka štěbetající na sluníčku před jeskyní…
X
Tak jsem zase jako nutné zvukové pozadí poslouchal pražské rádio veřejněprávní či veřejnoprávní, jak se nyní musí říkat. Nebudu nyní komentovat jeho úroveň nebo míru, s jakou odráží názory občanů, jeho otevřenost a objektivitu; na to si svůj názor udělá každý sám a monotónně se opakující hlasy čtyř pěti „oblíbených“ zprostředkovatelů jediné pravdy jim v tom jistě pomohou.
BOHUMILA SARNOVÁ
Za mých mladých let se chodilo jako ze škatulky. Dokonce i doma byla navlékána přes domácí oblečení slušivá zástěra nebo dokonce celé šatové oblečení. To aby se při domácích pracích člověk neumazal, nebo si neponičil oblečení. Nějaké povalování okolo stolu, nebo po křeslech a gaučích jen tak, nepřicházelo v úvahu. Natož neustálé čučení do notebooku, mobilu nebo tabletu. Na televizi se šlo dívat až ve večerních hodinách. Na zpravodajství a na program, který ohlásila hlasatelka či hlasatel. Řeknete, no jó, dřevní doby mediální techniky, starověk, kdy fungovaly pouze pevné telefonní linky. Ano, doba pokročila, jsme dál, jsme zase o chlup chytřejší, a dokonalejší. Ale!
EVA FRANTINOVÁ
Nerada chodím na poštu s papírky, na kterých se píše o nedoručených zásilkách k vyzvednutí. Co mne čeká – nějaký náhodně zaslaný katalog nábytku nebo cesta na úřad? Druhá možnost mne děsí, proto chci mít tu lapálii z krku co nejdříve.