IVO HAVLÍK
Husova knihovna v Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina začala knihy půjčovat v roce 1914, letos tedy slaví 110 let od svého založení.
Název si vzala v roce 1915, v roce 500. výročí upálení Mistra Jana. Pojmenování musela třikrát změnit, ale vždy se k němu vrátila.
Jméno knihovny není od věci. Mistr Jan Hus, jehož upálení si připomínáme 6. července, proslul nejenom jako kazatel, ale rovněž jako jazykovědec. Z českého pravopisu odstranil spřežky a navrhl diakritická znaménka. Hus ve svém díle navrhl pravopisnou reformu. Chtěl psaný jazyk co nejvíce zpřístupnit běžným uživatelům jazyka. Proto zrušil těžkopádné spřežky a zavedl rozlišovací znaménka. Diakritika se nakonec stala výrazným charakteristickým rysem moderní psané češtiny a ovlivnila celou řadu dalších jazyků.
V domě z roku 1447
Husova knihovna v Polné drží československý primát - jako první zavedla volný přístup čtenářů ke knihám, dovolila jim vybírat si přímo z regálů; co dříve nebylo možné, dnes je běžné. V roce 1926 si z mezinárodní knihovnické výstavy v Praze odvezla první cenu. V roce 2007 získala titul Knihovna Vysočiny.
S téměř jednou třetinou existence Husovy knihovny je spojena Marie Dočekalová. Knihy půjčuje už 36 let a hlásí se k výroku Charlese de Gaulla: „Co bych dal za to, kdybych mohl dělat knihovníka na malém městě.“
S mnohými čtenáři se dvě knihovnice (ještě Alena Nováková) znají důvěrně. „Však víte, co ráda čtu,“ říkají někteří stálí návštěvníci. Za staršími čtenáři ženy musí po zazvonění u vrat seběhnout do přízemí, točité dřevěné schody vyšlapat zase nahoru a s vybranými knihami se vrátit dolů. Knihovna totiž sídlí na Sezimově náměstí (poblíž značně rozměrného Husova náměstí) v prvním patře historického domu. Jeden z nejstarších městských domů v roce 1447 postavil český zeman - kališník Jan Sezima z Rochova.
Čestné místo pro Němcovou a Hrabala
V Polné žily dvě velké osobnosti české literatury, které knihovna samozřejmě trvale připomíná.
V roce 1840 se do města jako dvacetiletá přistěhovala Božena Němcová. Její život v domě na dnešním Husově náměstí č. 47 dokumentuje pamětní deska se stručnou legendou: „Zde prostá knížka J. K. Tyla a styk s polenskými vlastenci získaly ji české literatuře.”
Bronzová deska z roku 1934 neuvádí, že v tomto domě nejslavnější česká spisovatelka porodila jedinou dceru Theodoru, v pořadí již třetí dítě ze čtyř. Stalo se tak 19. června 1841.
Život autorky Babičky v městě rovněž připomíná její socha na nádvoří polenského zámku. Na podstavci je napsáno: „Božena Němcová v letech 1840-1842 žila v Polné a poprvé zde četla česky psané knihy.“ Autorem sochy je polenský rodák Jan Adolf Vítek (1899-1950). Tento významný český sochař byl posledním žákem Jana Štursy.
V Polné žil také Bohumil Hrabal, jehož 110. výročí narození si letos připomínáme. Narodil se svobodné matce Marii Kiliánové, je se o dva roky později v Polné provdala za hlavního účetního polenského pivovaru Františka Hrabala, který písemným prohlášením malému Bohumilu Kyliánovi dal příjmení Hrabal.
Knihovna i galerie
Polenská Husova knihovna má tři pobočky: v obcích Hrbov, Janovice a Nové Dvory. Vlastní bohatou sbírku staré i nové regionální literatury, dějepisnými publikacemi ji obohacují současní autoři Klubu za historickou Polnou, především Jan Prchal a Filip Plašil.
Do knihovny stojí za to přijít i kvůli bohaté galerii obrazů města Polné a portrétů jeho některých osobností. Historické a literární přednášky v komorním prostředí mezi plnými regály knih přispívají ke kulturní pospolitosti města.