MAREK ŘEZANKA
Na stránkách resortu vnitra se lze v rubrice Informační servis dočíst, že takzvané extremistické scéně v současnosti vévodí „antisystémové hnutí“, které ani nemá speciální název. Je alarmující, že jako hrozba se již neobjevují otevřené projevy fašismu, například Bandera party či propagace nacistických symbolů, jakými jsou například černé slunce či vlčí hák.
Představitelé antisystémového hnutí jsou popsáni jako osoby, které „většinou nerespektují český stát a jeho instituce a často vyjadřují obdiv k ruskému režimu. Rovněž prezentují nepravdivé či zavádějí informace a konspirační teorie“.
Více se lze dozvědět z pololetních zpráv o extremismu Odboru bezpečnosti politiky Ministerstva vnitra. Souhrnná situační zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti z 1. pololetí roku 2023 mimo jiné říká:
„Příznivci tohoto hnutí nejsou mladí lidé, ale osoby starší 40 let. Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení.“
Revolta je tedy extremismem? Nebo je extremistické cítit existenční obavy a zažívat pocit odcizení.
Je velká škoda, že materiál resortu vnitra více nerozpracovává nálepky jako: „Nerespektování českého státu“, „obdiv ruského režimu“, „zavádějících informace“ či „konspirační teorie“.
Ministerstvo vnitra nám vlastně vzkazuje jediné: Pro Fialův kabinet nejsou největším nebezpečím fašisté a lidé s fašismem sympatizující, ale jako nejzávažnější hrozba jsou vyhodnoceni lidé, kteří se touto vládou cítí být poškozeni, a dovolují si vystupovat veřejně.
Mnohé nám prozradí charakteristika alternativních médií, jež jsou evidentně Fialově vládě trnem v oku:
„V rámci České republiky se soustředila na zásobování tzv. antisystémového hnutí situačním zpravodajstvím. Kontinuálně produkovala nesourodé zprávy namířené proti systému liberální demokracie, vládě a ukotvení státu v rámci mezinárodního demokratického společenství. Pravidelně označovala členy vlády za vlastizrádce, kteří ČR údajně zaprodali různým zahraničním subjektům, umožnili zde pobyt cizích vojsk, ohrožují českou kulturu prostřednictvím Istanbulské úmluvy apod. V rámci prezidentských voleb byla vyjadřována podpora zejména Pavlovi Zítkovi a Jaroslavu Baštovi. V souvislosti s Petrem Pavlem byla generována široká škála dezinformací. Okrajově doznívala témata spojená s koronavirovou pandemií. Setrvale byly produkovány xenofobní obsahy namířené proti muslimům a migrantům. Již tradičně byly registrovány antisemitské konspirační teorie. Pražští kriminalisté se začali zabývat šéfredaktorem Vlasteneckých novin Radkem Veličkou pro sestavení „seznamu osob k totálnímu vyřešení po revoluci“. Figuruje na něm přes 50 osob a institucí, včetně některých novinářů. Dezinformační média produkují dlouhodobě poměrně stereotypní nenávistné obsahy postrádající invenci. Jejich potenciál radikalizovat společnost opadá. Jejich čtenáři tak dávají přednost údernějším a kratším sdělením šířeným na sociálních sítích, případně pak streamovaným videím.“
Jinými slovy, za projev extremismu je považována jakákoli kritika Evropské unie či NATO. Extremistickou však byla shledána i podpora bývalého disidenta a člověka vysokých morálních kvalit, dlouholetého zkušeného politika, Jaroslava Bašty. Údajně se prý šířily dezinformace na adresu Petra Pavla.
Podle této logiky tak zřejmě mezi hlavní radikály antisystémového hnutí patří Petr Blažek, kterého Petr Pavel obvinil ze šíření lží: „Pavel mne na podzim 2022 ve velmi sledovaných rozhovorech na DVTV a CNN Prima News opakovaně označil za lháře, aniž by popsal, v čem jsem nehovořil pravdu. Pavla jsem před druhým kolem požádal, aby doplnil svůj oficiální životopis na své volebním webu o skutečnost, že byl od srpna 1988 příslušníkem vojenské rozvědky a poté studoval na její zpravodajské škole. Pavel na webu generalpavel.cz či na webu spolusilnejsi.cz tuto skutečnost před druhým kolem neuvedl. Neučinil tak doposud” (10. 3. 2023). Petr Pavel se ke své účasti ve vojenské rozvědce přiznal až po složení prezidentského slibu 9. března 2023.
To Petr Pavel v prezidentské kampani rozdělil společnost na občany správné, kteří chtějí žít v pravdě – a tedy zvolí jeho, i přes lhaní o své minulosti – a na občany žijící v temnotě, kteří si ho dovolí kritizovat.
Petr Pavel popíral, že by lobbista Petr Kolář měl na něho jakýkoli výraznější vliv. Po Pavlově zvolení do prezidentské funkce se právě Petr Kolář stal jeho klíčovým poradcem – a bez prověrky Národního bezpečnostního úřadu.
Dne 19. října byla v prezidentské Lánské oboře uspořádána soukromá akce pro investiční firmu WOOD & Company, kterou obstaral štědrý Pavlův sponzor, spolumajitel investiční skupiny Jan Sýkora. Ulovena byly trofejní zvířata v odhadované ceně 700 tisíc korun. K honu neexistovala žádná smlouva ani objednávka. Za něco podobného by byl Miloš Zeman médii zcela rozcupován. U pana Pavla je to přehlíženo, neboť by se mohlo potvrdit, že obavy vyjádřené v prezidentské kampani na adresu nynějšího prezidenta republiky nebyly žádnou škálou dezinformací, ale výstižným varováním.
Člověk by čekal, že za extremistické bude považováno spíše chování Petra Pavla. Ale nikoli. Pro naši společnost zjevně není nebezpečné, když prezidentský kandidát lže a rozděluje občany na dobré a zlé, ale extremistou se stává kdokoli, komu toto pokrytecké chování a jednání vadí, a nemlčí k němu.
Za extremismus jsou vydávány jakékoli kritiky Evropské unie či NATO. V demokratickém zřízení by však zcela běžnou měla být diskuse, mimo jiné i na téma, nakolik členství našeho státu v té které organizaci odpovídá jeho zájmům – a co hlavně, zájmům většiny jeho občanů. Nebylo by tedy od věci, kdyby se občané k těmto otázkám mohli v referendu vyjádřit.
Je naprosto legitimní se ptát, zda členství České republiky v NATO její bezpečnost zvyšuje, či ji naopak ohrožuje. Stejně tak je legitimní si klást otázku, jestli Evropská unie nadále stojí na principech, při nichž má její existence smysl – totiž, zda garantuje jak mír, tak sociální smír.
Ti, kteří označují každého kritika současného systému za extremismu, podobné otázky nazývají extremistickými. Kdo pochybuje a ptá se, je automaticky radikálem.
Milionkrát jsme v mainstreamových médiích slyšeli a četli, že v žádném případě nelze ze současné situace na Ukrajině vinit americkou stranu. Skutečnost je ovšem taková, že role Spojených států amerických je v celém konfliktu zásadní:
Dne 25. února 2024 vyšla v New York Times poměrně obsáhlá stať Adama Entouse a Michaela Schwirtze, která mimo jiné konstatuje:
„Spojené státy již více než deset let pěstují tajné zpravodajské partnerství s Ukrajinou, které je nyní pro obě země zásadní v boji proti Rusku… Partnerství C.I.A. na Ukrajině lze vysledovat ke dvěma telefonátům v noci z 24. února 2014, osm let na den před totální ruskou invazí…“
Program CIA na modernizaci ukrajinských zpravodajských služeb učinil v současnosti z této země „nejdůležitější zpravodajské partnery Washingtonu proti Kremlu“. Podél ruských hranic byla vybudována síť 12 tajných základen. Jedno z podzemních center je téměř plně financováno a částečně vybaveno z prostředků CIA. Netřeba dodávat, jak by se k podobným podzemním stavbám, například v podání Hamásu, stavěl Izrael. Ani co by dělaly USA, kdyby ruské tajné služby budovaly základny na mexicko-amerických hranicích.
Do kontextu dodejme, jak se Západ stavěl k mírovým dohodám z Minsku:
Angela Merkelová v rozhovoru pro týdeník Zeit dne 7. 12. 2022 prozradila: „Minské dohody z roku 2014 byly podepsány proto, aby Ukrajina dostala čas na posílení země. Byly pokusem dát Ukrajině čas. A Ukrajina také tento čas využila k tomu, aby se stala silnější, jak je vidět dnes. Ukrajina z let 2014-2015 není současnou Ukrajinou. Pochybuji, že v té době, tedy kolem roku 2015, by členské státy NATO byly schopny podpořit Kyjev v takové míře jako nyní…“
Evropská unie a její představitelé tedy místo upřímných snah o mír připravovali půdu pro krvavý konflikt.
Docela by bylo zajímavé, kdyby materiál resortu vnitra rozvedl spojení „stereotypní nenávistné obsahy postrádající invenci“. Takováto charakteristika se totiž velice hodí na celou řadu článků publikovaných v mainstreamových médiích, například na Foru 24. Lze se ovšem domnívat, že text resortu vnitra měl na mysli zejména takové statě, které vůbec nejsou vulgární či nenávistné, ale dovolují si kritizovat migrační politiku západních zemí, Green Deal, energetickou politiku Fialovy vlády, atp. Když naopak „ti správní“ někoho zostouzejí či mu vyhrožují (Pavel Novotný, Martin Lang či Tomáš Etzler by mohli vyprávět), mainstream je blahosklonně poplácává po zádech.
Vraťme se ještě chvíli k prezidentské volbě, kdy měla být škála dezinformací generována v případě Petra Pavla. Je s podivem, že ale nepadla ani zmínka o dezinformacích útočících na Andreje Babiše. To je podnikatel a politik, jenž v žádném případě nemůže být nazván antisystémovým. Již zmíněné Forum 24 například 15. 12. 2022 publikovalo stať nazvanou: „Zločiny Andreje Babiše, na které se nesmí zapomenout.“ Netřeba příliš zdůrazňovat, že Andrej Babiš byl dosud všech obvinění u soudu zproštěn. Přesto Forum 24 si označení extremistického média ve výroční zprávě resortu vnitra nevysloužilo.
S čím je možné se ztotožnit, je skutečnost, že seznamy osob určených k likvidaci do demokracie nepatří. V tom případě ale postrádám jednu důležitou položku, kterou ministerstvo jaksi opomenulo zmínit. Internetový projekt Mirotvorec, oficiálně provozovaný neziskovou organizací „Myrotvorets Center“, začal fungovat v prosinci 2014. Nijak se netají tím, že shromažďuje seznamy lidí určených k likvidaci, a to jak doma, tak v zahraničí. Na „seznamu smrti“ se mimo jiné objevili: Někdejší německý spolkový kancléř, Gerhard Schröder, Roger Waters ze skupiny Pink Floyd, laureátka Nobelovy ceny za literaturu a hlasitá kritička Kremlu Světlana Alexijevičová, která zcela v souladu s historickými fakty prohlásila, že etničtí Ukrajinci za druhé světové války pomáhali německým nacistům zabíjet Židy, spisovatel Oles Buzina (zavražděn fašisty), americký herec Steven Seagal či novinář Jan Rychetský z Parlamentních listů. Podobné svinstvo by se patrně ve výroční zprávě o extremismu objevit mělo.
Bije do očí, jak moc je vládní zpráva o extremismu povrchní, amatérská a lživá. Hovoří o jakémsi antisystémovém hnutí, ale není schopná ho definovat, popsat jeho program, cíle a vize. Navíc lidem upírá právo kritizovat nefunkční praktiky, vymezovat se vůči nim – a hledat alternativní řešení. Silně to připomíná příběh z 19. století o hnutí Omladina, které vlastně zpočátku neexistovalo – a bylo stvořeno rakouským mocnářstvím.
Stávající systém kolabuje v mnoha oblastech. Trend, kdy žalostně malá skupina lidí vlastní téměř všechny nerostné a další zdroje, je neudržitelný. Není v souladu s potřebami drtivé většiny lidstva. Podřizování všeho maximalizaci zisku pro tyto osoby pak znemožňuje skutečnou ochranu životního prostředí, boj s hladomory, nemocemi, atd. Neboť dokud hlavním hlediskem bude zisk, nebude medicína léčit a uzdravovat, takzvaně „zelené recepty“ nepovedou ke zlepšení životního prostředí – a co hlavně – dokud zbrojní lobby bude všemocná, nemají řeči o míru vůbec žádný význam.
Extremistou je potom každý humanista, který proti farmaceutickým, zbrojním a dalším lobby bojuje.
Je na místě si položit otázku, zda by realitě více neodpovídalo konstatování, že extremisty jsou naopak ti, kteří hájí něco, co zjevně kolabuje, a ničí lidstvo i celou planetu. Jenomže potom by se na seznam extremistů dostaly i Fialův kabinet a média ho glorifikující.
Kéž by nastal svit…
Pojmy jsou naruby, když ze světlé je tmavá.
Když poutá svoboda, a pravda v lež se křiví.
Když, co nás zahubí, prý chrání naše práva.
Zášť lásku ohlodá. Kam kráčí důvěřivý?
Chtít mír je zločinné, když do války se velí.
Poctivost překáží. Kdo zná, ten tuze hřeší.
Kdy tohle pomine? Kdo má to na zřeteli?:
Až rozum převáží, ač myslit bývá těžší.
Dogma je vzdělání, pak ctěni jsou ti hloupí,
a bystré pohaní. Smráká se nad mudrci.
Kdo se dost neklaní, a koho sotva koupí,
má kolej postranní, a zákaz mluvit k srdci.
Když ctnost je neřestí, ke cti se nevychová.
Nestoudnost zapáchá, až spousta červů leze.
Mravy se nepěstí, když popletla se slova.
Ve jménu Palacha zní znormovaná teze.
Fakta se neučí, ta stádo neseskupí.
Poslušnost převládá. Nic nejde bez kontroly.
Toneme ve žluči, kolem nás krouží supi.
Hroutí se přehrada, již každá kapka drolí.
Nemocné neléčí. Dnes problémem jsou zdraví.
Každý, kdo vyčnívá, dostane diagnózy.
Kurník je v bezpečí, jen když ho lišky spraví.
Doba je příznivá pro ty, kdo druhým hrozí.
Vždy žoky vítězí, a zisky vskutku obří,
které však rozdělí si lidí stále méně.
Svět strádá penězi, což těžko půjde popřít:
Člověk je pod děly, a pořád klesá v ceně.
Strach přešel v invazi, jež kdekým silně zmítá.
Je čas ji zastavit, než se vším bude veta.
Snad klíček vyrazí, kde půda byla smyta:
Kéž by zas nastal svit, ve kterém pestrost vzkvétá…