JIŘÍ JÍROVEC

To vám kdysi existoval kus země. Takový plácek, možná louka nebo lesík. Někomu vždy patřil, přestože se vlastníci přirozeným způsobem měnili. Sňatky, dědictví, výhry a prohry v kartách i smrt sama určovaly běh věcí. Takový vládl řád, než přišla doba, kterou jistý moderní svazák považuje za hnus a devastaci. Plácek, louka či lesík ztratily vlastníka a na bezprizorném pozemku vyrostla odporná stavba určená pro lůzu. Kdepak domečky na krok vzdálené od hospůdek, o nichž přemítal létem připálený mozek jistého velikána. Řekněte sami, chtěli byste v tom domě bydlet? To už je lepší místo na zdravém vzduchu pod mostem.

Spása přišla po zacinkání klíči. Bylo to jako v divadle, kde po přestávce vše zachrání Deus ex machina.

Kde se vzal, tu se vzal, objevil se podnikatel. Byl odhodlaný zajistit, aby nepřizpůsobiví někam vypadli a jeho investice vynášela. Nešlo vše podle plánu, protože v genech obtížných je, že na všechno serou a nepřizpůsobí se a nepřizpůsobí. Neplatí na ně vypnutí energií ani zákaz posedávání před domem či odstranění laviček tam, kde ještě zbylo něco zeleně.

Radní se dlouho uradovávali, než přišli na spásný nápad: Dům od podnikatele koupí zpátky, nepřizpůsobivé vyženou z města a morálně zastaralé dědictví minulosti zbourají. Tak vznikne zelený plácek, kam nastěhují nové lavičky. Nebude to zadarmo, ale městu uleví bourací dotace z EU.

Pohádky a tedy i ta naše vždy skrývají nějakou čertovinu. Sám ďábel nám v minulosti radil, jak na obtížné občany. Postupně jsme je odsouvali na okraj společnosti, nesměli si najímat byty, chodit do divadel a kaváren ani lesíků kolem Prahy. Nesměli na vltavskou náplavku a smrdět cibulí mohli jen ve vlečňáku tramvaje. Nakonec byli vděčni, když jim naše citlivá postdemokratická společnost umožnila vlakový výlet do zahraničí. Byl to nadstandard se zajištěnou lékařskou péčí hned po příjezdu. Zdarma byla kremace i uložení do hrobu těch, kteří nepřežili péči špičkových odborníků.

Naše pohádka k takovému konci směřuje. Zbývá nahradit žlutou hvězdu příhodnějším symbolem a oprášit historickou zkušenost.