JIŘÍ JÍROVEC

Já jsem tajtrlík? Předně nevím co to je a uráží mě to.

Vlasta Burian ve filmu Byl jednou jeden král.

Kdysi byla doba zkracování, jak ji známe z Postřižin. Dnes jsme v éře přejmenovávání a přebarvování. Mnozí si myslí, že je slovo nebo barva nemůže urazit. Těm je třeba vysvětlit, že se mýlí.

Osvěta předchází boji za odstranění chyb minulosti. Víte co jsou Brownies? To je název kanadských skautek starých 6-8 let. Kohosi napadlo, že jméno může urážet nejen toho, kdo neví, že jde o narážku na skotské čarodějnice, ale i toho, kdo neví vůbec nic.

Jsme Češi, říkáme o sobě. Podle Dalimilovy kroniky jsme ovšem potomci vraha: „Leží země v srbském kraji, Charváty ji nazývají a v ní kdysi vládl lech, který nosil jméno Čech. Neboť dopustil se vraždy, zbaven domova byl navždy.“

Ustálila se dodnes trvající představa, že do kraje pod Řípem přišli lidé holubičí povahy. Jenže: Byl tehdy ten žírný kraj neosídlený? A pokud nebyl, jak asi proběhlo přesvědčování tehdejších starousedlíků, aby se sbalili a táhli ke všem čertům? Stačilo jim naznačit, že se západněji budou mít líp, nebo jsme je popohnali klacky, aby nám nešli po mléku a strdí?

Do naší kotliny teď přicházejí noví lidé. Zatím nevědí, co byl Čech zač, ale je jisté, že je jednou bude minulost jejich nové země urážet. Mnozí nechtějí být Čechy již teď, a proto hledejme včas společného jmenovatele, abychom spolu vydrželi.

Kanadské skautky mají termín do konce roku. Ani náš čas není neomezený: Pusťme se do toho hned!