VĚRA BERANOVÁ

K významným osobnostem, které byly a jsou spojeny s Brnem, patří spisovatel, básník, dramatik, scénárista, v 90. letech také politik Milan Uhde. Narodil se v Brně v roce 1936 v právnické rodině. Roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity obor čeština a ruština. Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku Host do domu, který vycházel v letech 1954-1970, přednášel také na Janáčkově akademii múzických umění v letech 1967-1971. V 60. letech publikoval řadu textů, jako například sbírku Lidé z přízemí, která vyšla v roce 1962.

MILAN BLAHYNKA

V březnu 2020, tedy před dvěma roky a půl, jsem dostal v krátké době opakovaně text tvářící se jako omluva Milana Kundery, žijícího ve Francii. Už po pár řádcích bylo pozornému čtenáři Kunderových knih mimo jakoukoli pochybnost, že jde o trapný, neumělý povrh. Jenže kolik je skutečně pozorných čtenářů? I napsal jsem pro LUK glosu a zapomněl jsem na ni. Zapomněl jsem ji možná hned odeslat, a tak vyšla až letos 16. března v čísle 11. Snad jako odpověď na ni mi hned dva odesílatelé poslali „omluvu Milana Kundery“ znovu. Překvapilo mě to, ale brzy mi došlo, že v mé glose cosi chybělo, co přimělo pisatele glosy – nebo jeho kolportéra? – rozesílat ji (poslat i na mou adresu) letos znovu. Ten výplod je na pár místech slohově upraven, ale na jeho neprůkaznost nelze než znovu upozornit.

MIROSLAV POŘÍZEK

V tomto roce si připomínáme nedožitých 90 let historika a spisovatele, rodáka z Rakodav na Olomoucku, Jaroslava Krempla. Vystudovaný právník byl vpravdě renesanční osobností, jakých není mnoho. Měl řadu zájmů a disponoval nejedním talentem, zejména se však soustředil na oblast regionální historie, a to jako organizátor, publicista i vydavatel. Dětství prožil v rodné obci. Obecnou školu navštěvoval v Nenakonicích. Do měšťanky chodil v Dubu nad Moravou. V roce 1946 nastoupil do textilní školy v Bruntálu. Tvrdá škola života jej od mládí naučila píli a poctivosti. Základní vojenskou službu absolvoval u Pohraniční stráže a u Vnitřní stráže. Sloužil na naší západní hranici. Úspěšně prošel vojenskou důstojnickou školou. V hodnosti poručíka poté nastoupil k Veřejné bezpečnosti. V roce 1960 se oženil a v témže roce začal studovat právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. O pět let později promoval jako doktor práv. V dalším období pracoval u VB v Ostravě a Přerově. Na konci 60. let začal působit na právním oddělení v Přerovských strojírnách.

IVAN ČERNÝ

S nastávajícím podzimem vydalo populární pražské nakladatelství Olympia reedici poutavé knížky pro děti autorky Marcelly Marboe s půvabnými ilustracemi Helgy Hrabincové. Kniha Ali a kůň za milion milionů ve tvrdé vazbě, doprovázena líbivými obrázky shora jmenované výtvarnice, bude bezesporu vítanou nabídkou pod vánoční stromek blížícího se Štědrého večera v každé rodině s malými i většími čtenáři.

BŘETISLAV DITRYCH

(Jan Dědina a krásné ženy)

V společnosti nových a mladých návštěvníků vždycky rád převyprávěl svůj poněkud dobrodružný životní příběh.

Narodil se v roce 1870 ve Strakách u Nymburka. Na UMPRUM v Praze byl žákem Františka Ženíška a Josefa Václava Myslbeka, na Akademii výtvarných umění ho vedl Maxmilián Pirner. V devatenácti letech byl sice odveden, ale vzhledem ke studiu mu vojenskou službu odložili.

BOHUMILA SARNOVÁ

Až budete číst tyto řádky, budu už jistě… Tak takhle nějak se to píše v případě obehraných textů závětí, testamentů. Ne, nebudu ještě jistě „na pravdě boží“. Chci tím jen říct, že už budu snad mimo nebezpečí. Ale pěkně „od Adama“, návratem zpět v čase. Ležím v posteli a promítám si v hlavě, jak že se to vlastně přihodilo. Vedle mne, téměř ruku v ruce leží i můj nový „přítel“. Sdílí se mnou nejen mé lože, ale i každý krok, kam se jen hnu. Je stále od jisté chvilky prostě se mnou. Je úporný, neodmítnutelný. Jde si tvrdě za svým cílem – ovládnout mou bytost celou. Daří se mu. Mám ho už plnou hlavu, cítím ho ve všech pórech svého těla, v malátných gestech mých, jím už na sto procent spoutaných rukou. Vplížil se do mé přítomnosti jako host nezvaný. Prostě přišel a usídlil se. Nezeptal se, zda o něj stojím. Na jeho obhajobu ale musím uvést, že nepřišel jen tak, sám od sebe. Vždyť na naší chalupě, daleko od hluku města, na samotě, v lůně přírody, zde by mne jen tak sám od sebe těžko našel. Ale stalo se.