MILAN BLAHYNKA

Z nerozsáhlého díla, které vytvořil rimbaudovsky mladičký Rudolf Altschul (1927-1945) a jehož rané rukopisy zabavilo při jeho zatčení v roce 1944 a pak zničilo gestapo, podařilo se dosud najít patrně ne všecko, ale to, co se dosud našlo, jak ukazuje knížečka OTÁZKY RYCHLE KLADENÉ V BĚHU (Dybbuk-Jan Šavrda, Praha 2021, uspořádal, ilustrační materiál vybral, doslov a ediční poznámku napsal a k vydání připravil Radim Kopáč, 80 s.), zajišťuje Altschulovi čestné místo v české poezii nejen surrealistické.

Víc než polovinu knížečky zabírá spolu s dvoustránkovou ediční poznámkou, s dvanácti stranami ilustrací a dokumentů důkladný doslov o Altschulově životě a díle, a také o prostředí, v němž vyrůstal v básníka, i o jeho surrealistických přátelích, mezi nimiž byl nejmladší. Publikace je šťastný výsledek práce Radima Kopáče, který právě jí se představuje zatím nejpřesvědčivěji. Jako editor sice neobjevil z Altschulových veršů nic, co by nebylo už porůznu (v Orientaci, 1966, v antologii Magnetická pole, 1967, a v monografii Surrealistické východisko, 1969) tištěno, ale uspořádal je, kriticky připravil k vydání a opatřil názvem, který převzal z básníkova označování diskusí o „teoretických aspektech a intencích surrealismu v podmínkách nacistické okupace“, diskusí, které právě on organizoval.

Otázkami rychle kladenými v běhu hektických měsíců předposledních roku Protektorátu jsou vlastně všechny verše a obě deníkové básně v próze. Ani kdyby Altschul neoslovoval Mozarta kníže, čtenář by hned poznal v něm básníka hluboce mélického, v němž „zpívá Naděje“, byť něžná ňadra zpívají o smutku svírající srdce, byť v těch verších je i zlý muž provoněný nikotinem a krása zpitá ve vlhkých sukních, byť v básni přímo nazvané Válka 1944 hrozí nemocný obzor, „vidíme až na samý konec logiky“ a „závoje bláznovství / Zakrývají / Mor“. Milostná poezie plná čistoty navzdory špíně.

Kde bral básník fascinovaný možnostmi surrealismu sílu v době z nejtěžších napsat, že „šťastné dny jsou tu zde opět“ a také „Živote neboj se / drahá ty též se neboj / Život je napsán za očima / Drahý život ve chvílích / kdy koráby na vlnách éteru / zpívají / životy zpívají.“

Kde jinde než v moci lásky a poezie.