FRANTIŠEK UHER

Žijeme v době, kdy čtenáři jen obtížně získávají přehled o vycházejících knihách. Postrádáme snadno dostupný centrální informační zdroj, který je za současné situace knižního trhu zcela nereálný. V coronavirovém období nevycházejí nebo se ke čtenářům nedostávají ani Knižní novinky, což je samozřejmě to nejmenší, s čím se musíme smířit.

Dvojnásobně to platí o literatuře pro děti. Stesky nad situací bychom opětovně jenom nosili dříví do lesa.

Ať je tomu jakkoli, uznání zasluhuje neutuchající úsilí básníka, aforisty a kreslíře Jiřího Faltuse, který plejádu dětského čtiva rozšířil titulem BROKOLICE PRO BROKA (Alfa-Omega, 2020, 36 str., s vlastními ilustracemi).

Pozoruhodná je Faltusova nenásilná vtipná invence a bezděčná hravost. Setkáváme se s ní příkladně v básničce Děravá myš, vynikající jsou Hrbaté nitě, bezděčně vyvolávající vzpomínku na Vachkův román a Haasův film Velbloud uchem jehly. Možná pouhá náhoda, možná podvědomá inspirace.

Vskutku kratochvilné, jiskřivým humorem okořeněné čtení se značným počtem přiléhavých příměrů a originálních postřehů, pestrou škálou nápaditosti a šálivé hry s ošidným českým jazykem, jeho košatostí, kouzelností i břitkostí, připravil Jiří Faltus v obsáhlejší knize VŠE ZA 39 (Alfa-Omega, 2020, 38 str.) Text opětovně výtvarně doprovodil.

Pod úsměvným povrchem vězí nejedno oprávněné znepokojení, nejedna sršatá myšlenka, číhá nejeden ježeček pícháček s nastraženými bodlinami, jako oblázek hladká zralá úvaha či nepříjemně dotěrná osina. Nacházíme i lehce zašifrované příměry, které vedou k zamyšlení, jak je to ostatně dosavadní Faltusově tvorbě vlastní. Nejednou mají i aktuální podtext: Dvojzápas – parlament versus senát, či až vyčítavě přiostřený břit Zvůle – politická vůle z vůle lidu.

Při čtení se bezděčně vkrádá potěšitelné a v současnosti vzácné poznání, že knížka má téměř léčivý charakter. Zahání chmury, vyvolává příjemný pocit pohody. Je optimistickým závanem do pesimistických životních zákoutí. Stává se taktéž zdrojem zamyšlení, zahloubání nad sebou samým. Rozhodně vyvolává mnohé úsměvy, což není v současné době právě málo. Nebo aspoň pousmání. I to je víc než dost. Řečeno s nadsázkou, každý čtenář najde svoje semínko, zapadnuvší do úrodné půdy.

Na závěr ještě jeden citát: Tunel – černá díra, od níž čekáme, že nás dovede ke světlým zítřkům. Kéž by na tratích našich životů stálo hodně takových tunelů!