IVAN ČERNÝ

Nejenom milovníci sci-fi, ale i učitelé literatury a adepti spisovatelského řemesla by si měli pořídit knihu autorské dvojice Sýs – Fiala RUDOLF FAUKNER – ČESKÝ VERNE, kterou nedávno vydalo nakladatelství Periskop. Obsáhlá publikace o pěti stech stranách vyšla s podporou Středočeského kraje a patří do literárněvědního ranku. Jejím obsahem, jak název knihy napovídá, je život a dílo Rudolfa Fauknera, přezdívaného Český Verne.

Tvorba tohoto zapáleného radiotechnika a spisovatele obsahuje úctyhodný počet knih, nespočet odborných článků a řadu radiotechnických časopisů a brožur, které vydával a šéfredaktoroval. O nic méně napínavý a pestrý, jako byly příběhy jeho knih, je i osobní život páně Fauknera, propagátora technického pokroku, a to nejenom rádia. Náš hold mu však patří především jako jednomu z předních zakladatelů vědeckofantastické literatury u nás. Autoři představované knihy, fauknerovský badatel Vladimír Fiala a básník a spisovatel Karel Sýs, si rozdělili úlohy. Fiala čtenáře dopodrobna seznamuje s osobním životem R. F., Sýs se pak, se zapálením a objektivitou sobě vlastní, postaral o literární rozbor jeho tvůrčí žně. Prvně jmenovaný autor na to použil prvních devět desítek stran publikace, zbývajících čtyři sta popsal Sýs. Knihu skvěle ilustruje fotopříloha starých snímků, včetně historické reklamy v dobovém tisku. Nápadité jsou obě obálky publikace, koláž z Fauknerových knižních i časopiseckých titulů, dávající zvídavému čtenáři alespoň trochu znát jeho široký tvůrčí záběr a rejstřík.

Jak praví Wikipedie

Rudolf Faukner (nar. 12. 12. 1889 v Praze, tamtéž zemřel 11. 3. 1971), byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Napsal řadu vědeckofantastických románů, sám či společně s Čeňkem Charousem pod společným pseudonymem R. V. Fauchar. Z jeho knižní tvorby především připomínáme sci-fi román Gill Fox (1923), obsahující detektivní příběh o pátrání po geniálním zločinci Foxovi, odehrávající se v severní Africe budoucnosti, v níž byla zavodněna saharská poušť. Následuje Explorer III (1948), utopický román z atomového věku s ilustracemi Kamila Lhotáka, pojednávající o vypuštění stratosférického balonu s uranovými vzorky, jehož cílem je ověření teorie o vesmírném požáru, který způsobuje vzplanutí supernov. Řadu uzavírá novela Zaspal jsem století (1953), která vyšla v časopise Mladý technik.

Ve spolupráci s kolegou Charousem napsali v rozpětí 1946–1947 pět vědeckofantastických románů, kupř. Narovnaná zeměkoule či Ural – Uran 235.

Seznam Fauknerových naučných a odborných prací téměř nebere konce. Od Suggesce a hypnotismus ve světle pravdy (1920), či Sugesce a láska (1923), Radiopraktikum (1929), Příručka elektronického kroužku (1950), případně Kdyby přišli Martané (1958) až po Sovětský svaz dobývá vesmír (1961) nebo Člověk a voda (1962).

Faukner od a až do zet…

Vladimír Fiala je na rozdíl od Wikipedie mnohem sdílnější, poučenější a jde v životopisu svého oblíbence až na dřeň. Jednou větou řečeno, představuje nám ho v řadě kapitol coby učitele, radiotechnika a spisovatele. V krátkém úvodu čtenáře seznamuje s curriculum vitae R. F., a pak se již vrhá do díla od Fauknerova dětství, jeho válčení na bojištích 1. světové války, popisuje začátky učitelování i vzplanutí pro technické novinky své doby. Co kapitolka, to kus neznámé historie, vonící romantikou starých časů i začínajícím Fauknerovým bojem s úřednickým šimlem a problematikou vlastní tvorby. Optimální míru redundance informací zajišťují kapitolky Rudolf Faukner na dívčí škole v Sadské, závěr patří neméně zajímavé postavě Karla Charouska, mladšího bratra druhé manželky Rudolfa Fauknera, kterému rovněž učarovala radiotechnika a začal s Fauknerem úzce spolupracovat, včetně publikování v jeho časopisu.

Díky Vladimíru Fialovi čtenář pochopí složitost Fauknerovy osoby a jeho lásku k technice, která ho posléze přivedla až k psaní vědeckofantastických románů, které však bohužel běžný čtenář dnes již sotva v knihkupectví objeví. Ostatně i proto tato publikace, coby hold této velké postavě naší sci-fi literatury, vyšla.

Slovo má Karel Sýs

V úvodu své části publikace Sýs popisuje, jak ho náhoda svedla s Fialou dohromady. Jak se díky společnému koníčku, Fauknerovu dílu, spřátelili a jak se dohodli, že společně vyplní mezeru v biografiích českých spisovatelů.

„Každý rok v létě konám na lehátku na balkoně kolečko. Přečtu všechny Fauknerovy knihy…“ přiznává romantická duše Sýsova.

K Fauknerovým románům se dostal díky lásce k Verneovi a skvělým Lhotákovým ilustracím výše zmíněného Exploreru III. Odtud již byl jen krůček k trvalému zájmu o dílo spisovatele Rudolfa Fauknera a k obdivu k jeho osobě. To ale ještě tenkrát neměl ani tušení, že jednou vše hodí na papír…

Jak je zvykem Karla Sýse, pečlivě se „na to“ připravil, včetně návštěv v Památníku národního písemnictví v Praze, kde pátral po Charousově pozůstalosti a dopisech autorské dvojice Charous-Faukner. Již to se čte jako malá detektivka; dozvídáme se, kterak a jak se zrodil pseudonym oněch spoluautorů, jak tehdy vypadaly nakladatelské smlouvy, jaké byly honoráře i vydavatelské požadavky na autory a kvalitu díla. Poučné čtení…

Na dalších stránkách představované knihy pak Sýs rozebírá Fauknerovo dílo knihu po knize a podrobuje je literárněvědnému rozboru. Činí tak čtivě, vždy s přívalem nových informací a kombinacemi bystrého úsudku. Z každé jeho řádky je zřejmé, že se jedná o kvalitní, zasvěcený rozbor, hodný znalce a zkušeného publicisty a recenzenta, kterým Karel Sýs bezesporu je.

Závěr knihy patří kapitole Faukner byl však také novinář a ne ledajaký!, v níž Sýs chronologicky, pečlivě a precizně shrnuje historii kolem příspěvků a časopisů, kam R. F. psal, či je řídil a vydával. Obdivuhodná, mravenčí práce literárního badatele!

Závěrem

Jediné, co čtenář může postrádat, jsou chybějící medailonky Vladimíra Fialy a Karla Sýse. V žádném případě je nemůže nahradit vtipné, leč krátké úvodní povídání Proč já s Karlem a Proč já s Mirkem – Proč my oba dohromady.

Též jediná fotografie tohoto autorského páru není dostatečně kvalitní. To však nic nemění na jedinečnosti dané knihy, která by měla rozhodně být k zapůjčení v každé městské či obecní knihovně.