IVO FENCL

Výpravná publikace „pod stromek“ JOSEF ŠKVORECKÝ. PRIMA SEZÓNY 1924–2012, již koncipoval Václav Krištof, obsahuje množství barevných fotografií a jiných ilustrací a kvantum textu. Informativní, bez her na hlubiny důstojnosti, právě taková by se mu líbila. Má pět částí. První dvě se věnují životům autora a – samostatně – jeho ženy, spisovatelky Zdeny Salivarové Škvorecké (*1933). V obou případech jen do roku 1969. To odešli do exilu.

Třetí a čtvrtá část je letem dvaceti dalšími lety a ta čtvrtá se ve zvláštní sekvenci věnuje nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Za 23 let vydalo 227 knih.

Závěrem přichází část Po jednadvaceti letech doma, uvedená reportáží Turné po republice a zahrnující kapitoly o oslavách Škvoreckého sedmdesátin v Náchodě a dalších jeho návštěvách rodné země. Naposled tu manželé byli od 19. září do 14. října 2004. Josef Škvorecký zemřel 3. ledna 2012.

Poslední část zahrnuje i kapitoly Spisy Josefa Škvoreckého a Malý průvodce literaturou a dokumenty o Josefu Škvoreckém a první z nich se přehledně věnuje jedenačtyřiceti svazkům spisovatelova díla, jak vycházely postupně v Odeonu (Prima sezóna – Zbabělci – Konec nylonového věku, 1991), v Nakladatelství Ivo Železný (svazky 2 až 25 z let 1994–2004), v Literární akademii (šest svazků let 2006–2007) a v Books and Cards (od svazku 32 v letech 2011–2016).

S okouzlením připomenu pouze, že devátým dílem Spisů je rozšířené vydání (skvělých!) Nápadů čtenáře detektivek (1998), které jsem třeba já poprvé četl v otcových číslech časopisu Plamen (let šedesátých), a o vzniku a vývoji detektivního žánru jsem se tak dozvídal s až opojným nadšením.

Desátým dílem Spisů byl Tankový prapor (1998) a jedenáctým Nevysvětlitelný příběh (1998), což je stylově specifická a někdo řekl „takřka ecovská“ próza s rysy fantastiky. Má podtitul Vyprávění Questa Firma Sicula a mj. vychází z díla Howarda Phillipse Lovecrafta a Edgara Allana Poea. První z těch dvou je přitom i titulním „hrdinou“ čtrnáctého svazku Spisů Podivný pán z Providence a jiné eseje (1999).

Nu, a setkal jsem se, věřte-nevěřte, i s gramotným člověkem, který Škvoreckého eseje nesnášel. Skutečně jsem užasl a cítím pravý opak. Miluji jejich styl a čtu je radši, než autorovo beletrické dílo. Tomu podle mého názoru vévodí Příběh inženýra lidských duší, zveřejněný v rámci spisů přesně roku 2000 – a byl to, předpokládám, záměr. Vyšel ve dvou svazcích 15 a 16, a jak si vzpomenete, taky jedna část tohoto románu se snoubí s H. P. Lovecraftem. Toho si Josef Škvorecký do jisté míry zamiloval, když byl jednou nemocný a padla mu do rukou novela V horách šílenství. Četl ji (samozřejmě) v originále, u nás mohla vyjít teprve po sametovém převratu. Proč to nešlo dříve, věru nechápu. K zamilování se do textů páně Lovecraftových jsou ovšem, a to je také pravdou, asi třeba určité buňky. Nu, a ty povětšinou generuje vhodné prostředí, jímž může prostě být enkláva dětství, ale třeba i neprostá, ne-li přímo antarktická samota.

Třiadvacátým svazkem Spisů Josefa Škvoreckého je knížka Ze života české společnosti (2004), osmadvacátým Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (2007) a… Teprve jako třiatřicáté vyšly Hříchy pro pátera Knoxe (2008), přičemž právě páteru Knoxovi a jeho pravidlům pro psaní detektivek Škvorecký věnoval již podstatný oddíl Nápadů.

Upozorněme však i na první (a rozsáhlejší) verzi Zbabělců, která vyšla jako 35. svazek těchto Spisů pod titulem Zbabělci. Rukopis (2009). Za přečtení rozhodně stojí, už kvůli srovnání. A co velká a barevná kniha o JS obsahuje dál?

Například na stranách 52–53 najdeme i dík Tomáši Mazalovi starou mapu Náchoda z let čtyřicátých, do které autor osobně vyznačil (a očísloval) události, jež byly inspirací pro příběh Zbabělců. I vidíme na vlastní oči, „kde padl Hroch“, kde zastřelili dr. Václavíkovou, kde „Josef s Přemou vyřídili tank“ i kde zastřelili esesáka. A kde je Irenin dům a kde park, v němž Josefa líbala!

Albatros, nakladatelství Cpres, ale i výše zmiňovaná firma „Books and Cards S. G. J. Š., s. r. o.“ rozhodně přišly před Vánocemi s pěkným shrnutím (i starších textů) a na jeho podkladě si možná leckdo mladý najde ke spisovateli teprve cestu. Kdo ví. A přijde mi jen trošku smutné, že sám autor se tohoto „alba slávy“ už nedožil. Zdena Salivarová Škvorecká ano.

Kolektiv autorů: Josef Škvorecký. Prima sezóny 1924–2012. – Koncepce, Úvod a některé texty i fotografie Václav Krištof. Předmluva Michal Přibáň. Další texty mj. Josef Škvorecký, Zdena Salivarová Škvorecká, Lumír Salivar, Arnošt Lustig, Miloň Čepelka, Vladimír Justl či Jan Lukeš. – Ilustrovali Jan Brychta, Adolf Hoffmeister, Štěpán Mareš, Ivo Medek Kopaninský, Ivan Steiger, Ondřej Suchý, Jiří Šlitr a další. – Snímky Josef Škvorecký, Zdena Salivarová Škvorecká, Viktor Stoilov, Michal Přibáň, Alena Přibáňová aj. Ve společnosti Albatros Media vydalo CPress. Brno 2018. 256 stran. Doporučená cena 699 Kč. ISBN 978–80–264–1713–2