JAROMÍR ŠLOSAR

Rád bych vás pozval do míst, kde nikam nemusíte spěchat, kde si cítíte volní třeba jako černí čápi, kteří tu každoročně vyvádějí mladé.

Ve Wikipedii se dočtete, že Hrčava leží v místech, kde se stýkají hranice Česka, Polska a Slovenska. Od Slovenska a zbytku českého, respektive slezského území ji dělí rozsáhlé lesy. Je druhou nejvýchodnější obcí v ČR a jedinou obcí v pohoří nazvaném Jablunkovské mezihoří. Vesnička leží v nadmořské výšce kolem 600 m. Se zbytkem Československa byla spojena silnicí v roce 1965!

Lidé tu žijí tradičním venkovským životem. Mladší generace za prací převážně dojíždí do okolních obcí. Většina obyvatel je nezaměstnaných. V obci není žádné zdravotní zařízení, nejbližší lékař je v Jablunkově vzdáleném 19 km.

Hrčava se pyšní dřevěnou zástavbou, Lurdskou jeskyní s vývěrem vody a roubeným kostelem z r. 1936.

Hrčava – to je můj začátek června; vrány šedivky nad kopci i na vyschlé zemi; lýkožroutem spásaná smrčina cestou na Girovou; voňavé seno na ostrvích, purpurové vstavače i vysoké klasy vzácného vemeníku zelenavého v nepožnuté louce na Komorovském grúni; ale koho to zajímá…?

Hrčava, to je také vůně pražené kávy v roubené kavárně; málo turistů a hodně hrčavského piva na 260 místních.

To je krajina, která přitahuje mou pravěkou duši.