EMIL HRUŠKA

(Případ z konce války)

Zabití válečného zajatce, tedy podle mezinárodního práva zadržené osoby, která je oprávněna účastnit se nepřátelských akcí (bojovat), je vraždou. Třetí Ženevská úmluva o ochraně obětí války přijatá v červenci 1929 mimo jiné stanovila, že s válečnými zajatci se musí vždy nakládat lidsky. Každý nezákonný čin nebo opomenutí ze strany mocnosti, v jejíž moci se zajatec nachází, které by měly za následek jeho smrt nebo by vážně ohrozily jeho zdraví, jsou zakázány. Váleční zajatci musí být rovněž vždy chráněni zejména před každým násilným činem nebo zastrašováním, před urážkami a zvědavostí obecenstva… Jenže slova mezinárodních úmluv, jakkoli vznešeně a jasně zní, bývají porušována až běda. Velké konflikty zaznamenávají dodnes tisíce vražd válečných zajatců, a pachatelé? Darmo mluvit.

Rozhovor Aleny Novotné s Karlem Sýsem pro českou redakci ruského zpravodajského serveru Sputnik

IVO FENCL

Vlastislav Toman sice poslední měsíce stěží chodí po nešťastném pádu, ale 18. 7. jsem uvedl jeho výstavu v plzeňské Polanově síni, výstavu připravenou Janou Horákovou a Stanislavem Bukovským. Je až neuvěřitelné, jak byl objekt expozice celý život činorodý. Mimo jiné byl fakticky první, kdo po roce 1948 znovu prosadil v našich luzích komiks, a takřka od jeho založení až do roku 1992 vedl legendární časopis ABC. Přitom tvořil knihy, scénáře, články; pomohl dokonce k návratu Foglarovi. Uměl vyjít skoro s každým, což chápejme jako klad, a jeho sbírka povídek Příchod bohů (1966) je dnes legendou. Právě ona inspirovala pozdější rozsáhlý seriál o Kruanovi.

FRANTIŠEK UHER

Poněkud nezvyklý název věnoval Jaromír Šlosar, v čtenářském povědomí především básník, své útlé knížce MOMENTKY MOMENTKY? (Vydal Jiří Tomáš-nakladatelství Akropolis, ilustrace Kristýna Večeřová, 56 str., 2019). Knížka má i svérázný úvod, úryvek z dopisu Jaromíra Tomečka z roku 1972, v němž renomovaný znalec přírody a znamenitý spisovatel autorovi doporučuje, aby si o svých vycházkách pořizoval dojmový deník.

MILAN BLAHYNKA

Ve srovnání s vysoce spirituální poezií tázání o smyslu Života a hlavně Smrti se verše ze slovních hříček považovaly tradičně za méněcenné, vlastně bezvýznamné. Ale co dnes, poté, co Milan Kundera svým zatím posledním románem vzdal obdiv právě bezvýznamnosti, která umožňuje se kýžené vážené Nesmrtelnosti a Světodějnosti usmát a vysmát?

PAVOL JANÍK

Jeden z najrenomovanejších slovenských investigatívnych novinárov po tom, čo mu polícia ukázala, ako bol sledovaný, na televíznej obrazovke vyhlásil, že už nebude taký naivný ako doteraz. Tým azda nechtiac priznal, že investigatívni žurnalisti naozaj vôbec neexistujú, len sa rozliční naivní pracovníci médií nechávajú využívať na inscenovanie takzvaných únikov informácií.

MICHAEL DOUBEK

Neskákejte mně do řeči! Nechejte mně prosím domluvit! Já vám taky do řeči neskákal! Tak tohle slýcháme opravdu často. Zdá se, že během každé diskuse – ať už se odehrává na televizní obrazovce nebo na ulici. Výkřiky se ohrazujeme proti domnělé neurvalosti našeho oponenta a vypovídáme tak o stavu mysli naší společnosti mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.

BŘETISLAV KOTYZA

Psát slova vzpomínání na člověka, kterého již nikdy nepotkám, kterého již nikdy neoslovím a nebude mi již nikdy odpovězeno, psát takto je pro mne těžké. Psát slova vzpomínání na Evu Eliášovou, literární přítelkyni, je pro mne z úkolů nejtěžších. Vždyť v ženě a z ženy život vzniká a ženou je plamének života hýčkán. Tragédie skonu je ženou násobena.

JIŘÍ JÍROVEC

Ve Sněmovně létala čísla. Miliardy, hodiny a roky. Prý bude rychlodráha z Prahy do Drážďan s odbočkami na Louny a Most. Za hodinu nebo tak do Drážďan. Studie proveditelnosti začne co nevidět, pak se cosi naplánuje a až budou vypořádány námitky rozesíračů jakýchkoli projektů, bagry a razící štíty se dají do díla.

LUBOMÍR MAN

Řečí o demokracii, že byste je mohli vidlema přehazovat, plamenná chvála vynikajícího „čuchu“ 250 tisíců těch, kteří se na Letnou dostavili – ale že by ať už samotného oslavovatele toho čuchu či kohokoli jiného zajímala kvalita čuchu celého národa – to tedy ani nápad a též za žádnou cenu.

Artefaktum -cz a Centrum pro postižené Libereckého kraje ve spolupráci libereckou ZOO vyhlásili letos v lednu XIV. ročník celostátní soutěže o cenu Modrého slona 2019. Ve dnech 12. až 18. června se uskutečnilo v ZOO v Liberci vyvrcholení celostátní přehlídky umělecké a zájmové tvorby handicapovaných tvůrců a jejich příznivců. Z vyhodnocených prací zde pak byla uspořádaná výstava. Nás zvláště těší, že Čestné uznání za literární uměleckou tvorbu získal člen Unie českých spisovatelů a Výboru národní kultury Jan Dawidko z východočeského Lična, okres Rychnov nad Kněžnou.

JAN KRISTEK

Po sedmdesáti sedmi letech jsme se opět dočkali Václaváku plného hajlujících kolaborantů. Dočkali jsme se toho, že na výročí obsazení nacisty, 15. března byli všichni cestující v podzemí pražského metra po celý den z ampliónů terorizováni hlasem primerátora Čurdy: „Vzdejte se, nic se vám nestane!“ Podobně jako parašutisté v podzemí krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici. A aby byli poturčenci lepší Turka, byla na jeho rozkaz vyvěšena nacistická vlajka nejen na radnici, ale byly nacistickými fangličkami ověšeny i tramvaje.

PAVEL J. HEJÁTKO

Dál v kraji sídlí divný kníže

i chrpy stejně vadnou jako tenkrát.

Lůza (a to nejen ta pod platanem)

si své rány líže a místo slíbeného kaviáru

svačí otraviny.