MILAN BLAHYNKA
Bohatě ilustrovaná kniha 120 LET KLVAŇOVA GYMNÁZIA KYJOV 1898-2018, Stručná tištěná verze knihy (Společnost rodičů a přátel gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a sociální, Kyjov 2018, 88 s. formátu A4), do níž její autor RNDr. Vladimír Kotík, profesor gymnázia, vložil Úplnou elektronickou verzi knihy na CD, imponuje jak perfektní funkční typografií (Promo Planet), barevností, množstvím snímků školy, všech jejích 16 ředitelů atd. včetně obálek 62 výročních zpráv na předsádkách, tak také důkladností a pečlivostí textu, který zaznamenává všechny názvy školy, často přejmenovávané, zástupce ředitele a profesory i tisíce žáků, statistiky absolventů přijatých na vysoké školy, svazky a pisatele gymnazijní kroniky, seznam publikací školy a hravý kvíz Vyzkoušejte si své znalosti z historie Klvaňova gymnázia. V elektronické verzi o osmi souborech pdf jsou nejzajímavější kromě Událostí, které předcházely zřízení českého gymnázia v Kyjově, podrobné výčty událostí všech 120 roků školy, čerpající z její kroniky.
Je samozřejmé, že ani publikace o mnoha stech jmen a dat ani opravdu mimořádná akribie, jíž vyniká práce autora, profesora matematiky a fyziky, není prosta drobných nedopatření. Tak v seznamu absolventů chybí (už za středoškolských let publikující) básník Jiří Veselský, který sice již z nižšího gymnázia odešel jinam, ale pak se vrátil a roku 1952 v Kyjově maturoval, jak správně zaznamenává almanach 70 let gymnázia v Kyjově 1898-1968 (1968) na rozdíl od Slovníku českých spisovatelů od roku 1945, díl 2 (1998), kde Jaroslav Med uvádí mylně rok 1953. Veselský chybí také v elektronické verzi, v seznamu Absolventi gymnázia v chronologickém pořadí podle maturitních tříd.
Za vážnější mám fakt, že v podrobné Historii školních roků (dostupné jen v e-verzi) není ani stopa po událostech, o nichž kronikáři školy oprávněně usoudili, že není radno na ně upozorňovat.
Tak chybí sebemenší zmínka o tom, že na jaře 1948 byl vlasteneckým profesorským sborem ze školy paradoxně vyloučen kvintán Zdeněk Vašíček, který později po mnoha životních peripetiích přednášel na řadě prestižních západních univerzit a věnoval se filozofii a historii archeologie; po listopadu 1989 působil na univerzitách v Praze a v Brně.
Historie školních roků uvádí kdeco z dění na gymnáziu od pochodových a branných cvičení přes sportovní utkání, exkurze, brigády, návštěvy kina a divadelních představení až po kulturní pásma, ale „neví“ o pásmu z poezie Františka Halase, které na podzim 1950 připravil se studenty prof. Dr. Dlouhý jako odpověď na známý, tři čtvrti roku čerstvý příkrý odsudek Halasovy poezie, po jehož knižním vydání Dlouhý nás studenty nabádal, abychom si knížku přečetli, že je to „zajímavý diskusní názor“.
Oficiální kronika školy zkrátka dbala na to, aby v ní dohlížeči na dodržování oficiálního kurzu nenašli nic, co by školu, profesory a studenty mohlo ohrozit.
Ve vzpomínkách, doposud jen zčásti publikovaných, a v paměti těch, kdo ještě žijí, je mnoho významných událostí z dějin gymnázia, jež zasluhují zaznamenání, maximální ověření a zveřejnění v nějakém příštím almanachu školy.