KAREL SÝS

Náhlá inspirace

Stačí doušek

a už víno s básní vtéká do oušek

Kočky by kupovaly whiskas

básníkům se po tramínu stýská

Znovínské uvolňuje spoje

a báseň hned volá: Už jsem tvoje!

Varování

Tak dlouho chodíš pro víno

až se na tebe vrhne báseň

Žádostivost

Teču k tobě utržený ze řetězu

řeka ve mně zdivočela

pusť mě pod svůj kudrnatý břeh

Nejsi stvořena pro vodu

když přetékám onánkovým vínem

Každý sám v poli

Být oázou v poušti

vrtat prameny

se v Čechách ani na Moravě neodpouští

Umřít na slámě nebo zaorán na válečném poli?

Nebo se nedozvědět jak náhlá věčnost bolí?

Ať našlapujem opatrně ať řádíme do sytosti

jsme uzlíček fosforových kostí

Režisér přichází a nese ti

zalepenou obálku s poslední rolí

Ať stojíš stráž na Seině na Temži na Amuru

ostrouháš kolečka oloupeš mozkovou kůru

Chléb pro statečného

víno pro toho kdo co se bojí

Smrt budem přijímat podobojí

J. H.

Věčný Jarda

bonviván a fanfarón

kapitán gaskoňských kadetů

rozdavač i uživatel života

měl nepsané právo žít nejdéle

Zatímco my tiskneme víno opatrně na patro

on ho polykal vcelku

Klopýtne padne a je po všem

právo neprávo

Tak to je

Jsou bozi k básníkům shovívaví

nebo nemilosrdní?

Ale možná ho jen bylo zapotřebí někde jinde

než v tomhle zaprděném přecpaném a vykloubeném vesmíru