OLDŘICH A. HOSTAŠA

Zamyšlení

Dlaně ulice hladí kroky lidí,

kapky deště probudily duhu,

která se rozklenula ve tvých očích,

vlasy deště češe vítr,

jeho kapky na tvých vlasech,

třpytí se ránem.

 

Všedním ránem našeho času,

a vlaková souprava osudu,

veze každého kříž,

který nosíme svými léty.

 

Vzdálený zpěv dívek,

někam odlétá,

tvá dlaň pohladila lásku;

a potulný harmonikář;

hraje náladu dne.