MARIE VESELÁ
Souznění
Všude, kde budeš,
bude má duše celá,
všude, kde budu,
budeš ty a má touha
co v sadě zahořela,
čas přeletěl jak oblak bílý,
koruny stromů,
obtížené plody
se k sobě
naklonily.
Tak málo dní
a přece
tolik bohatství,
co si s sebou nesu.
Píseň pro Statise
Vítr se opře
do bílých plachet,
koně na vlnách
zklidní svůj klus,
Eurydiku do podsvětí
odešel hledat
pěvec Orfeus.
Po pláži jdou
děti z Pirea,
drží se za ruce
a jdou Tvým písním vstříc,
i racek by se
za Tebou
vydal rád,
Tvá vinice
bude pro nás
navždy rudé víno
lisovat.
Na Zelném trhu
Vážená paní,
nač ty
slzy,
vy přece
nepláčete
nad cibulí,
okurky
a dýně
se tu povalují
líně,
bože, jak ty
hrozny sládnou
na jazyku,
je to síla zvyku
hned kousnout do
jablka,
voda u Parnasu
na holuby
vrká,
proto střemhlav
slétají se
k hodům
lásky.
České pohraničí 1938
V těch dnech
nebe mohlo být krásné
a čisté,
bez zármutku.
Vyhnáni ze svých chaloupek,
od zahrad a polí,
táhnou po prašných cestách,
matky drží děti
u prsou,
nesou je na zádech
a nejvíc všechny
nejvíc česká
duše bolí.
Jak žebráci buší
v noci na vrata,
mlčí hrůzou oněmělé
pramínky - voda zajatá,
ukradeny české zemi.
To byl krutý lup
Deutsche Reich
a tekla první česká krev.
Odevzdávejte dědictví paměti
o válce a míru,
i o tom,
že díky obětem
nezahynul český lev,
odevzdávejte dědictví
paměti,
pro syny, vnuky,
pro děti.
Noční déšť
Nenápadně přišel,
tak dlouho očekáván,
konejšivý,
z boží ruky,
šumí si jistě
i v naší zahradě,
smývá prach,
sbírá vůně
v čínských pivoňkách,
za naši lásku
tam hoří vytrvale
svícny juky.
Čas dušiček
Rajská zahrado,
ty český hřbitove,
plamínky lásky
hoří tu a budou hořet
i zítra,
květiny vydechují
láskyplný vzdech
mrtvých,
milovaných.
Stromy věnují
vděčně
své zlato
drahé matce,
zemi.
Je s námi smutek,
krása i láska,
to není halloween,
čas dušiček
je s námi,
ty to víš
a já to vím.