MILAN KOHOUT

Milí přátelé,

před krátkým časem jsem se rozhodl, že si založím turistickou průvodcovskou firmu na provádění po pražských komunistických sídlištích. Vyrazil jsem proto s cedulí do davu turistů na Karlově mostu. Po chvíli ke mně přistoupili dva z nich a zeptali se mě, jestli své provádění komunistickými sídlišti myslím vážně.

Za pár minut jsme už kráčeli na tramvaj a společně odjeli na Barrandovské sídliště, po kterém jsem je provedl.

Byli nadšeni.    

Prahu zavalují davy turistů, kteří bezmyšlenkovitě a naprogramovaně hltají očima jakékoliv kostely či staré budovy a prodírají se nezdravými úzkými tmavými uličkami, aby zahlédli nudně za provaz tahající smrt na orloji.

Když se mě před časem už posté kdosi z nich zeptal, co bych ještě doporučil k vidění v Praze, tak jsem mu odpověděl:

„Proč pořád civíte na ty odporné kostely a katedrály, které symbolizují ukrutné hromadění majetku do rukou úzké skupiny lidí a jsou výrazem útlaku obyčejného lidu své doby? Proč si pořád vnucujete, že se vám ty zbytečné stavby šíleně líbí, jen proto, že vám to konformní turistický průvodce nakazuje? Proč si nepřiznáte, že jsou to v drtivé většině hnusné a arogantní stavby, obalené zbytečnými překombinovanými kýčovými ozdobami, stavby, které v podstatě ve městě překáží, neb jejich střeva, nacpaná nevkusnými soškami bůžků a práchnivých kostí zabírají nesmyslně velký prostor, který byl navržen, aby se v něm člověk cítil jako nicka, jako červíček řízený vyšší božskou mocí, zatímco si parazitující církevní funkcionáři cpali pupky z nakradených peněz od chudáků, třesoucích se před uměle vymyšleným ‚bičem božím‘? Víte co, jestli chcete poznat také skutečnou živou Prahu a ne jen fantasmagoricky historický disneyland, postavený z nakradených koloniálních hodnot, proč se nevydáte do komunisty a socialisty postavených sídlišť, která naprosto výborně plní funkci města a zajišťují krásné bydlení pro statisíce rodin? Sídlišť, která nechají člověka přirozeně dýchat a užívat si zdravého bydlení, bez přítomnosti zbytečných kostelů a nevkusných, nabubřených šlechtických a buržoazních staveb. Sídlišť, která reprezentují pokrokový ekologicky uvědomělý humanismus, a to navzdory neuvážené kritice bývalého prezidenta Havla, který sídliště nazval králíkárnami, jako by chtěl vyzvat společnost k nesmyslnému a naprosto neekologickému řešení, a to aby si každý postavil vilu za městem.“

Tady je pár informací o Barrandovském sídlišti: Gorazd Čelechovský: Města jako systémy:

„Za socialismu se mezi československými architekty pohybovala dnes již téměř zapomenutá postava. Člověk, který jako by nepatřil do své doby. Jako by v sobě chtěl spojit romantika z konce 19. století s vědcem 21. století. Gorazd Čelechovský (1922-1991), který byl hlavním architektem Barrandovského sídliště, hledal cesty, jak zachránit civilizaci před hrozícím kolapsem, a snažil se pomocí architektury, vědy a počítačů vytvořit systém osídlení, který by fungoval v harmonii s přírodou. Ač sám odsuzoval nereálné urbanistické utopie, i on je z dnešního pohledu vizionářem, jehož projekty mohly být realizovány jen výjimečně.

Americká historička architektury Kimberly Zarecor výstižně pojmenovala období po druhé světové válce v Československu jako socialistickou modernitu. V této době se měly naplnit sny mnohých revolucionářů, utopistů, ale také architektů, urbanistů a vědců. Typická pro ně byla víra v sílu civilizačního pokroku, v modernitu oděnou do socialistického hávu, která převyšuje tu kapitalistickou na druhé straně železné opony. Velké plány budoucí socialistické společnosti zahrnovaly i plány nového osídlení.  Velké utopické vize, rozsáhlé urbanistické prognózy a experimentální projekty poskytují dodnes mnoho poučných informací. A právě Gorazd Čelechovský byl jedním z našich nejpozoruhodnějších experimentátorů a vizionářů.“