MAREK ŘEZANKA

Poté, kdy jsme mohli v přímém přenosu pozorovat štvanici na Miloslava Ransdorfa, kdy v žádném případě nebyla dodržena presumpce neviny a kdy tomuto levicovému politikovi byla nasazována psí hlava podvodníka (bez jakéhokoli věrohodného důvodu), můžeme něco obdobného sledovat v případě Jana Kellera. Řada těch, kdo se označují za levici a kdo si osobují právo určovat, kdo je a není levicový, mu podsouvá nálepku „fašisty“. Jen proto, že má odlišný názor na řešení imigrační vlny.

VĚRA BERANOVÁ

Laco Novomeský

40 let od úmrtí

(27. 12. 1904 Budapešt – 4. 9. 1976 Bratislava)

VÁCLAV PELCMAN

10. června 2016 uplynulo 90 let od smrti katalánského architekta a umělecko-průmyslového výtvarníka Antonia Gaudího.

IVO FENCL

3. října uplynulo sto třicet let od narození francouzského spisovatele Henri Albana-Fourniera, nešťastného, citlivého muže, který padl přes víc než sto lety nedaleko Verdunu. „Mlád pouhých sedmadvacet jar“, jak by snad někdo dodal.

MIROSLAV GROSSMANN

1. den

Většina účastníků zájezdu měla nastoupit do autobusu v Praze, včetně vůdce. Ten čekal na nástupišti ve vysoké pastevecké beraní čepici z rumunských hor a pohled na něj mi připomenul babičku, která o (svém) oblíbeném sousedovi opakovaně prohlašovala: „Ten má pod čepicí“; i když onen soused na hlavě nikdy nic nenosil. Když uběhla asi půl hodina od plánovaného odjezdu zájezdu a také se změnilo číslo nástupiště (jen jednou), účastníci zájezdu začali jevit známky roztěkanosti (formou verbální i častější docházkou na toaletu). Vůdce však zasáhl v pravou chvíli. Sdělil, že náš autobus uvízl v koloně asi 600 metrů od sraziště, je tedy možné za ním dojít nebo dál čekat se zavazadly na nástupišti. Asi nikdo nechtěl narušit proces právě se rodícího kolektivu účastníků zájezdu a tak všichni se dočkali společně odjezdu autobusu na nástupišti, odjezdu s více než hodinovým zpožděním. Z toho je vidět, jak snadné je v Praze zabloudit i s autobusem. Později ve ztemněném Brně přistoupil i můj spolucestující Láďa, důstojný a statný osmdesátník. Rodina jej vypravila s plnou péčí. Nepovolila mu fotoaparát, aby jej neztratil, místo pasu vyfasoval pouze občanský průkaz, aby nejezdil nikam daleko, aby se sám neztratil, a penězi byl vybaven tak, aby zbytečně neutrácel. Mobil měl, ale bez kreditu, vždyť po celé Evropě se dá volat číslo 112 bez kreditu.

BOHUMILA SARNOVÁ

Vznášel se, dmul, funěl soptícím ohněm, a přestože se elegantně pohyboval značně nízko nad zemí, rychle mizel z mého dohledu nad nedalekou louku. Malíř Kamil Lhoták by se okamžitě chopil tužky a skicoval. Balón, obrovský v barvách a vzorech, jako by si vypůjčil mohutný, strakatý kostým, složený ze samých kosočtverců a trojúhelníků od rozdováděného harlekýna. Ani jsem nestačila pořádně zacílit – či zalícit – svůj mobil a fotit. V momentě byl mimo nebe nad naší chalupou.

ELIŠKA KOPPOVÁ

„O čem byla ta báseň?“ vyptává se cukrář, když procházím okolo kuchyně se špinavými hrnky a talířky.

„O nějaký zahradě,“ odpovím v jeho mateřštině a ostatní jen koukají, jakou řečí to mluvíme. Víc si nepamatuju, už je to dávno, co jsem ty řádky četl a pokoušel se rozluštit jejich poselství.

MILAN DUBSKÝ

Entita svého druhu

Abys nalézal krásu, nemusíš být krásný.

Abys nalézal dobro, nemusíš být dobrý.

red

Na četné dotazy čtenářů, kam se poděla všeobecně oblíbená HlídkaCentra terorismu a hybridních hrozeb s politováním oznamujeme, že její redaktor, Eman Bdělý, byl náhle hospitalizován v Bohnicích.

STANISLAV ZEMAN

Zase vyzvání

kmotřička kosička

pane Halasi