RENÁTA SLOVÁČKOVÁ

Taky ste sa chlámali, moji milení, dyš sa rozhlásilo, jak drahé je méno našeho drahého hlasatela vítěznej lásky a pravdy? Už sa proti temu vybírání, temu braní za méno ozvali tí aj oní. Jedni, kerým sa zdál byt skoro spasitelom, spomínajú na boží přikázaní nebrat boží meno nadarmo. Už to pomenování letišťa majú za úlet. Iným sa zdá, že správné je nebrat tak posvjecené meno né nadarmo, ale zadarmo. A špekulujú, že by sa mělo a dalo vybírat vícej než tech třicet! Co to je pro dneska bohatých enem třicet tisíc?

No co! Podlevá Božky je tá částka moc šťastně zvolená. Kemu by sa nevybavilo tech slavných třicet stříbrných, keré dostal Jidáš?! Za to, že zradil našeho Pána. A za co tento? Nezradil snáď sám seba a tech, co mu uvěřili, že je doopravdy proti šeckým vojenským paktom a potem obrátil jak na štyráku, aby si udělal oko u teho jedného mocného paktu? A nedal sa do holportu s věrolomníkom, kerý se nabalil, dyž tolik nasliboval, ale sliby chyby. Vrána k vráně…

Stoleček a sesle na památku teho dobrodinca nazvali čerchmantví proč lavička. Celá dědina sa temu posmívá: trestná lavica. Pro tých, co temu dobrákovi sedli na lep, na tú lavicu.

Pozdravuje Vás Vaša RENÁTA SLOVÁČKOVÁ