IVAN DOROVSKÝ

Makedonsko-česká a česko-makedonská vědecká spolupráce se začala organizovaně rozvíjet právě před dvaceti lety. Na návrh brněnských balkanistů a slavistů se konala v roce 2005 v Ochridu první vědecká konference, jíž se zúčastnili makedonští a čeští slavisté, makedonisté a balkanisté. Od té doby se nepravidelně střídavě konalo u nás a v Makedonií již šest podobných odborných setkání, poslední v květnu 2014 v Brně. O dva roky dříve (2012) proběhla vědecká konference na univerzitě ve Skopji. Přednesené referáty pak vyšly v samostatných sbornících.

Sborník referátů přednesených na 5. společné konferenci, která byla věnována také 65. výročí výuky českého jazyka a literatury (Skopje 2014, 333 stran) na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v makedonském hlavním městě obsahuje celkem 23 referátů. Pojednávají o makedonsko-českých jazykových a literárních vztazích a o jejich kulturně historických aspektech. Dvě desítky z nich přednesli makedonští bohemisté a slavisté. Týkají se mj. otázek překladu Haškova Dobrého vojáka Švejka do makedonštiny, Holečkových překladů makedonských lidových písní do češtiny, aktuálního členění větného (vychází z teorie Jana Firbase a Aleše Svobody), sémanticko-syntaktické struktury některých sloves v obou jazycích aj.

Nesporně zajímavé jsou příspěvky, které zabývají např. srovnáním literární kritiky F. X. a Dimitra Mitreva, paralel Jana Skácela a Blažeho Koneského, Franze Kafky a Prahy, politické reality ve vyprávěních Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí a Čingovy Velké vody (mimochodem vyšla v roce 2014 v českém překladu) nebo přínosu českých intelektuálů v úvahách o evropské identitě. Téměř vyčerpávající charakter má přehled, který zachycuje zájem českých slavistů, balkanistů, makedonistů a překladatelů o makedonský jazyk, literaturu a kulturu.

Sborník obsahuje také tři referáty českých historiků, makedonistů a slavistů, kteří zhodnotili česky vydané práce o dějinách Makedonie a o dějinách našich vzájemných vztahů v letech 1991-2011, o lidové slovesnosti v interpretačních modelech makedonského obrození a o mladém brněnském balkanistu židovského původu Arnoštu Geradovi, který bohužel nemohl realizovat své vědecké záměry, protože tragicky skončil v německých koncentračních táborech.

Je nesmírná škoda, že upadá zájem o studium balkánských slovanských jazyků, literatur a kultur. Ještě téměř čtvrt století od zahájení pravidelného studia charvátštiny, makedonštiny, slovinštiny a srbštiny není bohužel uspokojena společenská potřeba překladatelů, tlumočníků, poradců, zasvěcených odborníků cestovních kanceláří, vědeckých a pedagogických pracovníků, propagátorů kultury příslušného národa apod.

Znepokojují mě obavy, kdo bude v příštích letech a desetiletích uspokojovat společenské požadavky?