FRANTIŠEK MRÁZ

Nedávno jsem pročítal knihu básní Konstantina Biebla s názvem Na hrobě bubnují padající pomeranče, vydanou nakladatelstvím Dokořán v roce 2013, za finanční podpory Ivana Brouka, Vladimíra Brouka a Otakara Biebla. Počet vydaných výtisků neuveden. Kniha, doplněna několika fotografiemi Lady Krupkové Křesadlové, obsahuje básně z nejznámějších Bieblových básnických sbírek.

Knihu jsem si porovnal se sbírkou básní Konstantina Biebla s názvem S lodí jež dováží čaj a kávu, vyšlou v Československém spisovateli v Praze v roce 1961 v nákladu 4500 výtisků. Kniha je krásně graficky vypravena Jiřím Rathouským.

O básních Konstantina Biebla není nutné se rozepisovat, jsou velice krásné a je záslužným činem je znovu vydávat. Co je však zarážející je úroveň doprovodných textů.

Doslov ke knize S lodí jež dováží čaj a kávu napsal Karel Konrád (1899–1971), generační druh Bieblův, český novinář a prozaik, člen Devětsilu, výrazný představitel poetistických tendencí v próze (Robinzonáda, Rinaldino…). Básníka charakterizuje následujícími slovy:

…způsob tvorby Bieblovy, řád jejího zrodu, měl cosi až nápadně obdobného s horkými vřídly, darmo se jim tolik nepodivoval v Karlových Varech. Konstantin Biebl byl vzácným uměleckým zjevem i v tom smyslu, že jeho tvůrčí činnost nebyla poháněna žádným větrným kolem, do jehož lopatek dují ctižádost a ješitnost.

Bieblovu světonázorovou orientaci charakterizuje Konrád následovně:

Ale již léta před tím, již ve svých začátcích, kdy prvně pokoušel vázanou řeč, byl z těch členů naší generace, jimž se „komunistický manifest strašlivě líbil“.

V poznámce nakladatele ke knize Na hrobě bubnují padající pomeranče je autor básní charakterizován takto:

Básník, cestovatel, voják na východní frontě 1. světové války, plachý elegán, student medicíny, salonní komunista… Jeho jiskřivá poezie plná humoru, hravého snění, bolesti i mrazivého chvění je dodnes je živá a svěží…

Ve snaze nabídnout čtenářům co nejkvalitnější ukázku z Bieblova literárního díla záměrně vynecháváme dobově a politicky tendenční tvorbu, reflektující jeho sympatie ke komunismu.

K tomu není co dodat. Dovedu si představit torzo z díla Jiřího Wolkera, přítele Konstantina Biebla, vybíraného k publikaci podle výše uvedeného hlediska.