Výzva Predstavenstva Spolku slovenských spisovateľov na ukončenie vojenského násilia a utrpenia nevinného obyvateľstva v ozbrojených konfliktoch

Internetové komentáře ke Stanovisku vedení Unie českých spisovatelů k probíhajícím válečným agresím ve světě

Odmítněme zpěv války!

(výběr)

Výbor Klubu společenských věd (KSV) se připojuje ke stanovisku vedení Unie českých spisovatelů k probíhajícím válečným agresím ve světě. Jsme názoru, že především mírovým jednáním lze účinně přispět k řešení současných rozporů ve světě, odvrácení hrozící válečné katastrofy a vytvoření podmínek k důstojnému životu lidstva na naší planetě.

(takže o rasismu trochu jinak)

JAN KRISTEK

Čteme mnoho článků o tom, co Američané svou politikou či geopolitikou sledují, jak jim jde o to, získat moc nad celou Zemí. Tyto články píší jak představitelé americké politiky, jako Brežněvinsky, který se po svém idolu pojmenoval v marné touze stát se velkým politikem – v tom případě se jedná o jasnou dezinformaci – tak i mnoho lidí, snažících se pochopit, co Američané svou politikou vlastně sledují. Ti tak činí v dobré víře ve snaze nepodceňovat protivníka, a přitom se dopouštějí velkého omylu.

MILAN BLAHYNKA

„Nezvalovou vinou se zastavuji před uličkou Zde leží srdce…“, čte se v Kolářových Rocích v dnech. Nezvalovou vinou? To slovo se zdá zcela jednoznačně dokládat Kolářův pohled na Nezvala v prvních letech po válce. Roky v dnech měly vyjít roku 1948, byly už také vysázeny, podle ediční poznámky v Díle JK I (1992) byla však sazba rozmetána.

JIŘÍ JÍROVEC

Většinou se čte mezi řádky. Během poslední doby vypukla situace takového rázu, že spíš budeme hledat význam a solidnost informace mezi listy.

PETR HÁJEK

Expert: Vše ukazuje na to, že let MH17 sestřelilo jiné letadlo

Boeing, let MH17, byl sestřelen. Tento šokující závěr je zdánlivě jediným výsledkem mnohatýdenního zkoumání „nezávislých“ expertů. K dispozici přitom měli vše potřebné: Fotodokumentaci z místa neštěstí, černé skříňky se záznamem veškeré komunikace pilotů s kyjevským řídícím střediskem, které jejich let nad Ukrajinou monitorovalo a tak dále. Závěr se proto zdá napohled přímo výsměchem. Ale není tomu tak. Ve skutečnosti zpráva vyšetřovatelů řekla více, než možná oni sami tuší.

(ohlédnutí za jednou recenzí)

ZDENĚK HRABICA

Před několika dny jsem se nostalgicky toulal centrem architektonicky spořádaného města Brna. Padalo mi ve vzpomínkách pod kolena. Svým pátým nástupištěm Hlavního nádraží, nad nímž zvoní umíráček. Šlo pak i o Zelný trh se stánky trhovců a zahrádkářů (momentálně rozkopaný), náměstí Svobody, Moravské náměstí. Jsou to dohromady opravdové perly moravské metropole, které zkrásněly. Stejně jako okolní ulice, nyní většinou pěší zóny.

Na II. sjezdu československých spisovatelů Nezval řekl, že „i když jdeme cestou k radosti a jasu, nemáme právo dělat básníkům temným cenzora“… a „nadaný a původní Jiří Kolář stal se nadlouho literárním a lidským psancem“.

JAROSLAV ČEJKA

Ve 20. čísle LUKu označil Milan Blahynka mou Odcizenou krajinu za román postmoderní a paklíčový a snad proto šel na věc s postmoderním (šper)hákem. Úspěšně tak dešifruje krycí jména některých reálných postav, ale dobývá se s ním i do dveří, které nechal autor úmyslně pootevřené, nebo naopak do těch, které jsou vrstvené z různého materiálu, a navíc opatřené patentními zámky.