vp
Od narození Josefa Václava Friče uplynulo letos sto osmdesát pět let (* 5. 9. 1829). Jeho jméno je úzce spjato s revoluční činností, přestože byl všestranně činný (básník, dramatik, prozaik, novinář a překladatel). Napříč časovým i politickým spektrem jsou nejvíce ceněny jeho Paměti. Autor popisuje nejen svůj osobní život, ale i průběh revoluce a nástup nové literární generace.
Karolina Světlá (Johanna Rottová-Mužáková) zemřela 7. září 1899, tj. před sto patnácti lety. Tato česká spisovatelka je známa především díky románům z Podještědska. Publikovat začala v časopisech (Květy, Lumír, Zlatá Praha, Ženské listy aj.). Její povídky (Skalák, Kresby z Ještědska, Divousové aj.) popisují a pokoušejí se řešit různé otázky života prostých lidí (čest, poctivost, vztahy mezi ženami a muži). Romanopisecké dílo je poměrně rozsáhlé. Z nejznámějších můžeme připomenout Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec a Vesnický román. Jako její ideový odkaz je uváděno, že „největším lidským posláním je oběť přinesená ve jménu vyššího ideálu“! Na něco podobného asi již málokdo pomyslí?
O čtyřicet let dříve než K. Světlá zemřel český dramatik Václav Kliment Klicpera (15. 9.1859). Z krejčovského a řeznického učně se stal studentem akademického gymnázia, až se nakonec stal doktorem filosofie na univerzitě (pokus o studium medicíny). Nevyzpytatelné jsou cesty „osudu“ - přes divadelní ochotnictví se stal tvůrcem současného dramatu. Jeho žáky, coby učitele na gymnáziích, byli mimo jiné Tyl, Hálek, Neruda, Frič. Jeho divadelní hry se provozovaly až do konce dvacátého století (E. F. Burian, J. Honzl) a u starších lidí zůstávají dosud v paměti: Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast.
Spisovatel František Rachlík se narodil před sto deseti lety (16. 9. 1904). Vystřídal různé školy a zaměstnání, až se, od roku 1954, začal živit jako spisovatel z povolání. Stal se známým díky dvěma knihám: Pozdrav pámbu pane Randák a I dejž to pámbu, holenkové. Zpracoval také život velkého herce ND J. Mošny v románu Komedie plná lásky a díla s husitskou tématikou (Hodina předjitřní, Pro slovo a chléb). Psal i dramata.
Autor veršovaných povídek, prozaik a dramatik statkář Karel Leger se narodil v Kolíně
(21. 9. 1859 - 155 let). Jeho dílo se nijak významně nezapsalo do dějin literatury, i když
není malé (Všední život, V zátiší). Věnoval se i historické próze o rodném městě.
Od roku 1963 povoláním „prozaik, překladatel, esejista, autor divadelních text-apelů“
Josef Škvorecký se narodil 27. 9.1924. Bylo by mu tedy devadesát let (+ 3. 1. 2012).
Román Zbabělci (se záměrem ukázat „se střízlivou věcností a humorem skutečné
pohnutky lidského jednání, zakrývané iluzemi a frázemi“) vyvolal skandál. Do emigrace v
roce 1969 pracoval v SNKLHU (angloamerická literatura). Z díla: Legenda Emöke
(novela), Tankový prapor (román z vojenského prostředí), Hříčky pro pátera Knoxe
(detektivní příběhy); překlady (Hemingway, Faulkner, Lewis). V jeho díle cítím
intelektuálskou nadřazenost a snahu zesměšňovat běžné lidské slabosti. To skutečně velcí
umělci nedělají!
Další výročí v září: 1564 se narodil Karel starší ze Žerotína (450 let); 1914 se narodil básník Jiří Kolář a zemřeli prozaik František Gebauer a spisovatel, básník a malíř František Gellner (100 let); 1919 se narodil básník Michal Sedloň (95 let); 1924 se narodil kritik Oleg Sus a básník Ivan Diviš; 1979 zemřeli: politik a publicista Gustav Bareš a skladatel Miloslav Kabeláč (35 let); 1984 zemřel spisovatel Jan Zábrana (30 let); 1999 zemřel spisovatel Jiří Fried (15 let); 2004 zemřel dramatik František Pavlíček (10 let);