ALEXEJ MIKULÁŠEK

Tak bychom mohli stručně charakterizovat nový sborník poezie, který vyšel v červenci tohoto roku pod názvem PASTÝŘI NOCI a který pečlivě edičně připravil Vladimír Stibor (nakladatelství Milan Hodek, Hradec Králové 2014, 133 str., il. Alena Stiborová). Přispělo do něj šedesát pět autorů, kteří rozhodně nereprezentují současný „oficiální“ a cenami i jinak protežovaný proud české literatury, namnoze však mají co říci, a nejsou to jen banality ozvláštňované vnějšími efekty. Jakkoli mezi nimi chybí řada osobností současné poezie (Michal Černík, Vladimír Janovic nebo Karel Sýs například), najdeme mezi nimi jména hodná respektu (Ivan Fontana, Ivo Odehnal, Jiří Žáček), spisovatele sdostatek známé a vcelku osvědčené kvality (Eva Hrubá, Pavel Kukal, Dušan Spáčil), tvůrce kultivované a decentní lyriky (Věra Ludíková, Jaroslav Schnerch), tak i ty, kteří se jako básníci teprve prosazují (Zita Malaníková, Kateřina Ryšavá, Petr Žantovský). A zdá se, že ani jednoho grafomana.

EVA FRANTINOVÁ

Každý rok to byl stejný, ale neokoukaný obrázek: to přijel do Pece pod Sněžkou autobus, pod nohama nám zakřupal sníh a čekali jsme opřeni o lyže i batohy. Než se objevil malý traktor doprovázený Lordem. „Lorde, Lorde,“ volal na psa tatínek. A řekněte – neměli jsme se jak lordi? Nekupte to za 7 nebo 10 Kč na den!

FRANTIŠEK DOSTÁL

Již poněkolikáté, i v nejžhavější současnosti, naříká se nad nedostatkem zkušených techniků, kterým matematické i jiné odborné a technické vědomosti dodávalo náročné studium a poté delší praxe, dokonce i v zahraničních továrnách. Nakonec to byly stejně vždy myšlenky a nápady, které porážely hloupost a svět přecpaný kulturním blábolem a kýčem. Ten se nyní u nás často uchyluje mezi davy lidí v podhradí našich historických památek.

MILAN BLAHYNKA

Ve své nejnovější knize ODCIZENÁ KRAJINA (352 s., Moba, Brno 2013) vypráví Jaroslav Čejka příběh zvláštního obrazu středočeské krajiny třikrát odcizené svým obyvatelům, příběh obrazu z druhé světové války, na němž se záhadně postupně vynořují − jakoby domalovány − malé portrétky padouchů, jimiž byli podle autora přímo nebo nepřímo za to odcizení odpovědní Heydrich, Stalin a doktor Kalina.

JOZEF ŠPAČEK

Český básnik, prozaik a dramatik Jaroslav Čejka (1943) vydal románovú fresku ODCIZENÁ KRAJINA (MOBA, Brno 2013). Pokúsil sa o obsiahly pohľad do exponovanej časti českých, no nielen českých, ale vlastne československých dejín od II. svetovej vojny až po súčasnosť, teda cca 70 rokov našich dejín. Zužitkoval v nej svoje neobyčajne bohaté životné i politické skúsenosti – vystriedal 16 rôznych zamestnaní (podľa webu literarium.cz), pred novembrom 1989 patril k výrazne proreformnému krídlu KSČ, presadzoval nedogmatický prístup najmä k problémom v kultúrno-politickej oblasti, no neuspel.

JAROSLAV ČEJKA

(magická krimi)
„Fajn," řekl poručík Makovica. „Konečně se to začíná hejbat. Ze svejch úkrytů vylejzaj na světlo už i kluzký úhoři a mníci, který jinak lověj jenom v noci. Ale my zkusíme políčit na pořádnou štiku."

JAROSLAV VÁŇA

Je a zcela jistě to zůstane mým osudem. Zní to všude kolem, jako s regionem spjatá lidová hudba, která se postupně stává jeho jmenovatelem. Mnohdy nechce být pouhou zábavou, nechce poučovat a radit, chce popsat život všeho, co za to stojí, co region tvoří. Je zcela jistě něčím víc než množinou tónů či slov, které jen tak přilétají do našeho vědomí a mají svou nezaměnitelnou velikost.

ZDENĚK HRABICA

 „Je to hrozná tragédie, jsme v šoku,“ řekl Právu jeden z vojáků.
Vítejte v reálném životě! Co jste čekali? Že si zahrajete „Doom“ v reálu? Že to bude prča, mít živé terče? A až vás někdo zabije, tak zase vstanete a použijete další život? Svatá prostoto! Když jste chtěli být profesionálními vojáky, měly vám maminky vysvětlit, že když vám někdo ustřelí palici, je to definitivní!

JOSEF ONDROUCH

K tragickému výročí rozpoutání Velké války přinesla České televize četné pořady. Sdílím názory filozofa Bělohradského, publicisty Peheho a dalších, kteří se domnívají, že válka, jež přivedla svět nad propast, ještě neskončila. Zračilo se to i v některých televizních pořadech. Válka pokračuje na Blízkém východě, v bojích na Ukrajině i v úsilí obnovit válku studenou. Některé inscenace a televizní dokumenty mají dobrou úroveň. Zvláště ty, které ukazují, jak titány, kteří rozpoutali válku, definitivně pohltilo propadliště dějin. Není sporu, že se tak stalo právem a že k nim patřili Habsburkové.

DUŠAN SPÁČIL

Míšovi a Kubíkovi
„Jakpak se strejdo dělají děti?"
I sakra hochu - jak bych ti to řek?!
(Musím sestoupit hlouběji do paměti,
tam kde jsem nebyl už celý dlouhý věk)