MIROSLAV POŘÍZEK
Stejně jako loňský, byl i letošní rok bohatý na významná jubilea známých českých hudebníků. Nepochybně by mezi nimi nemělo zapadnout ani jméno Jiřího Zmožka. Jeho cesta k velkým úspěchům v hudební branži nebyla jednoduchá a přímočará. Na velké úspěchy si sice musel počkat, ale trpělivost se bohatě vyplatila. V průběhu 80. let se po přestěhování do Prahy výrazně prosadil jako jeden z nejlepších tuzemských melodiků, když úspěšně komponoval pro naši pěveckou špičku – Karla Gotta, Hanu Zagorovou, Jitku Zelenkovou nebo Petru Janů. Rodák z Otrokovic žil řadu let v Havířově. Živil se například jako prodavač knih a gramodesek nebo kulturní referent na hornickém učilišti. Táhlo ho to ale stále více k hudbě, která se mu stala nejen celoživotním osudem, ale i obživou a brzy jej vystřelila mezi tuzemskou uměleckou elitu.
Koncem 70. let začal spolupracovat s ostravským studiem Československého rozhlasu. Na přelomu 70. a 80. let skládal hudbu zejména pro zpěváky a zpěvačky z Ostravy. Pro Marii Rottrovou a Věru Špinarovou složil několik výrazných skladeb. Jeho skladatelský vrchol však měl teprve přijít. Málokdo dnes ví, že je autorem takových hitů jako jsou například Biograf láska, Zvonky štěstí, Tam u nebeských bran, Ten vůz už jel, Kantiléna, Meteor lásky, Mys dobrých nadějí, Bílá Jawa 250 a dalších. Všechny tyto počiny mu již dávno zajistily skladatelskou nesmrtelnost a zařadily jej právem mezi nejlepší české komponisty v oblasti populární hudby.
Zajímavý osud měla skladba Tam u nebeských bran s mimořádně nadčasovým textem vynikajícího Zdeňka Rytíře. Původně byla určená pro Karla Gotta. Nakonec ji však natočil Michal Tučný. A jeho citlivé podání, ale i předčasné ukončení pozemského putování, z ní učinilo hit první velikosti. Jiří Zmožek ji pak o několik let později sám použil na své sólové album a k interpretaci si přizval herce s nezaměnitelným hlasem, Radoslava Brzobohatého. Obě verze jsou bezpochyby velmi zdařilé, mediálně známější zřejmě již trvale zůstane přeci jen ta nazpívaná Michalem Tučným.
V polovině 80. let stál Jiří Zmožek u unikátního a v této podobě již nejspíše neopakovatelného projektu, kde 52 tehdejších našich populárních zpěváků a zpěvaček nahrálo skladbu Nejhezčí dárek. K ní současně vznikl i videoklip. Výtěžek z prodeje putoval na humanitární účely. Zmožek k této skladbě napsal hudbu, textem ji opatřil Zdeněk Rytíř. Bez jeho hudby si lze těžko představit rovněž dvě populární hudební pohádky z druhé poloviny 80. let A co takhle svatba, princi? a její volné pokračování Ať přiletí čáp, královno! Úspěch zde byl dán nejen i výbornými texty z pera Zdeňka Borovce, ale i kvalitním hereckým obsazením a rovněž poměrně častým reprízováním.
Pro Zmožka se stala právě 80. léta jeho nejsilnějším tvůrčím obdobím. Byl plným právem považován za jednoho z nejvýraznějších melodiků této doby. Jedním z mnoha důkazů může být i elpíčko písniček pro herce Šel jsem světem, kde takové persony jako Jana Hlaváčová, Josef Abrhám, Rudolf Hrušínský a další nazpívaly skladby Jiřího Zmožka otextované vynikajícím Pavlem Koptou.
Jiří Zmožek se však prosadil nejen jako skladatel, ale též jako zpěvák. Vlastní melodie si nechal otextovat tak, aby mu padly takříkajíc přímo na tělo. Zmožek i jako zpěvák uspěl, podobně jako jiní výrazní skladatelé Ladislav Štaidl nebo Petr Hapka. Oba jmenovaní byli spíše příležitostnými zpěváky. Přesto i v této umělecké disciplíně, podobně jako právě Zmožek, byli poměrně výrazní a naprosto nezaměnitelní.
Jiří Zmožek se jako zpěvák prosadil zejména dvěma alby. To první z roku 1990 nazvané podle titulní skladby Už mi, lásko, není dvacet let se stalo jeho nejslavnějším. A to nejen díky stejnojmennému megahitu, který snad nikdy nezestárne.
Zmožek si potrpěl na výrazné texty, ve kterých se velmi často objevuje nevyčerpatelné téma láska a vztah mezi mužem a ženou. Výběr silných textů se tu názorně projevil i tak, že zde například hned dvakrát sáhl po básních Miroslava Floriana a vtiskl jim citlivou interpretací možná až překvapivě civilní a přirozenou podobu. I na druhém sólovém albu z roku 1992, které vyšlo pod názvem Zdá se, že obrůstá mě mech, měl šťastnou ruku při výběru textařů. Co text, to současně zhudebněná báseň, stejně jako na předchozím albu. Jaký to rozdíl proti většině dnešních zpěváků.
Po převratu jeho život dostal další rozměr. Založil velmi úspěšné hudební vydavatelství Carmen. Komerční, ale i umělecký úspěch se, jak známo, v Čechách neodpouští. V roce 1994 ovšem přišel krach vydavatelství a pád doslova na dno. Musel začínat úplně znova. Pomohla mu víra v Boha, silná vůle dál plnohodnotně žít i umělecky tvořit a v neposlední řadě nezbytná podpora blízkých, zejména rodiny. Začal skládat písně s křesťanskou tématikou. I ty si našly své posluchače.
Léta ubíhala, ale Jiří Zmožek nepřestal dál tvořit. Neztratil svůj cit pro zajímavou melodii, ani schopnost interpretovat s profesionální bravurou vlastní skladby jako zpěvák.
Na cestě životem Jiří Zmožek došel až ke své letošní osmdesátce. Vytvořil úctyhodné dílo zejména jako skladatel, dokázal zvládnout své životní pády, a především dlouhá léta těšit dobrou muzikou velké množství posluchačů. Svůj talent vytěžil až na dřeň. Tvůrců jeho formátu jsme u nás nikdy neměli nazbyt. Nezbývá než poděkovat a popřát do dalších let jen vše dobré.