RADOVAN RYBÁK
Ekologická
Agitato
Moje žena je kost i já jsem „feš“,
takový pár jenom tak nenajdeš.
Všechno má svůj líc a taky rub,
vysoko v horách máme dřevěný srub.
Kouřím cigaretu značky Camel,
na střeše máme solární panel,
v peci se nám chleba peče
a čas se tady úplně jinak vleče.
Žijeme si v tomto country stylu,
nestýská se nám ani po mobilu.
Ze všech čísel co mám,
znám už jen to rodné,
a to navíc zveřejňovat není vhodné.
Až se osmělím, tak zajedu do Lídlu,
náš biojogurt jim tam nabídnu.
Máme stádo v počtu šesti koz
a já jsem jejich eko, bio, Hugo Boss.
K úplné idylce, aby mi bylo líp,
chce to, abych to cígo konečně típ!
Já to udělám letos na jaře,
listy tabáku vlepím si do herbáře.
Kouřím cigaretu značky Camel,
na střeše máme solární panel,
v peci se nám chleba peče
a čas se tady úplně jinak vleče.
Telenovela
A bene placido
Ty jsi moje telenovela, moje jasná zpráva,
kvůli tobě vstal jsem z popela a viděl panoráma.
Oblaka a nebe nad hlavou,
říkáš lásko přesně tak,
jen ať s námi zůstanou.
Jen já a ty
a tvoje copy střapatý.
A vlasy do půl zad,
já mám tě rád.
Ty jsi moje telenovela, můj telefonní seznam,
moje latinskoamerická novela,
pestrá kapitolka, kterou neznám.
Ty jsi můj papoušek, co umí úplně všechna slova
i můj svatoušek, co miluje mě zas a znova.
Ty jsi moje telenovela, moje havanská spojka,
každopádně povedená minela,
Bonnie and Clyde to byla dvojka.
Ty jsi moje ozbrojená ochranka,
kterou naštěstí mám v zádech,
moje houkající záchranka
ve všech sedmi pádech.
Tiší blázni
Fortissimo
Vybité baterky,
sirky a hašlerky –
po kapsách viržinka,
ty moje malinká.
Úzkosti,
která mě pohostí –
ve mně se rozhostí,
vítejte do ticha.
Tiší blázni existují,
na loďkách vedle sebe plují,
přístavů se vyvarují, nikdo na ně nečeká.
Plují si jen tak světlem,
hladinu si čeří veslem,
žijí si prostě ve svém, nerušit já přemítám.
Vybité baterie, vem si kabát –
je sibérie,
někam do Tramtárie tě jednou dovedou.
Ty tvoje fantazie,
už nikdo vážně nemiluje,
zůstala nostalgie, spojená s poetou.
Gejza
Bellicoso
Dlažební kostka, beton, kámen.
S holýma rukama na to musíš jít.
Ještě jeden pražec na koleje dáme
a budeme do rána pít!
Parťák Gejza se o lopatu opírá,
usmívá se na průvodčí,
ta radši dveře honem zavírá,
do vagónu naskočí.
Chudák za ní ještě mává,
volá, lásko, jsi mým snem,
jó Gejzo, marná sláva,
v oranžové vestě nejsi byznysmen.
Život tráví v kantýně,
je prostě z party hic,
mozoly si umývá v Solvině
a nadává z plných plic.
Za výplatu nepostavím dům,
hodně piva málo rohlíků.
Když dojdou cigára a dojde rum,
tož klidně udělám trafiku.
Mluvím s Gejzou na ubytovně,
na Boženě celý den a noc,
on si žije fakt skromně,
žádný Dallas, jedna postel dobrou noc.
Špinavá zem, popraskané stěny,
na Boženě super bydlení,
zarostlá tvář, v rámci hygieny
neutrácí za holení.
Je dvacáté první století,
žijeme si, jak se dá.
Pro někoho je však prokletí,
tato dnešní drahá svoboda.
Dlažební kostka,
beton, kámen,
s holýma rukama na to musíš jít.
Ještě jeden pražec na koleje dáme
Tam, kam oni nemohou
Ad libitum
Už na mě míří, mají mě v hledáčku – miláčku – mě nedostanou
A já tě položím na louku rozkvetlou.
A já tě položím, až tak kam oni,
až tam, kam oni nemohou.
Nasadili mi psí hlavu,
prý Psohlavcem jsem,
prašivým psem, co to vidí jinak.
Já nevěřím týví,
mám prostě pochyby
a oni se nestydí, moje slova hlídat.
Uvalili na mě sankce, upletli pomluvy,
se mnou se prý nemluví,
tak na shledanou.
Ruku v ruce půjdeme, lásko spolu do polí,
řekni mi cokoliv,
jsem bez inspirace.
A proto tě položím na louku rozkvetlou
až tam, kam oni nemohou.
Už na mě míří, mají mě v hledáčku – miláčku – mě nedostanou
Tuto píseň si pod názvem Už na mě míří můžete poslechnout na Rybákově CD s názvem Tam, kam oni nemohou, které před časem vydalo vydavatelství Futura, a.s.