NORBERT TOMÁŠ

Před časem si LUK podal knihu Téměř nesmrtelná láska, kterou spáchala paní Andrea Sedláčková poté, co se jí naštěstí nepodařilo natočit film o Milanu Kunderovi a naneštěstí si usmyslela napsat a vydat podle záložky „napínavý milostný román“, ve kterém zplichtila nenatočený scénář filmu o Kunderovi se svým románkem nešťastné lásky nenapravitelné naivky k nenapravitelnému děvkaři, vzdělanému a přitažlivému. K výročí malířky Toyen se na programu českého televizního kanálu Art objevila o ní nejen repríza filmu Jana Němce z roku 2005, ale i zbrusu nový „dokument“, ve kterém režisérka „odkrývá dramatický a nejednoduchý život mimořádné ženy a nejslavnější světové surrealistky českého původu“ (TVexpres) nazvaný Toyen, baronka surrealismu. To je teď staronová móda, tvůrci výtvarného, slovesného nebo hudebního díla nejsou sami o sobě zájmu publika dost hodni, a tak se jim přišívá predikát.

Unie českých spisovatelů srdečně zve své členy i příznivce na slavnostní

vyhlášení Cen UČS

za rok 2022.

Předání cen se uskuteční v pátek 4. listopadu 2022 v 17 hodin ve Slovenském domě, Praha 1, Soukenická 3.

MILAN BLAHYNKA

Český výraz „jedna báseň“ má v jiných jazycích různé protějšky: v angličtině „sen“ (a dream), případně „pravý dárek“ (a real treat), ve francouzštině „prostě zázrak“ (pure merveille), v ruštině „přímo pohádka“ (prosto skazka“) a taky „přímo sen“ (prosto mečta); vida, jak angličtina a ruština myslí podobně.

red

František Sarna, malíř a grafik, žijící trvale na Vysočině, oslaví v listopadu letošního roku své 75. výročí narození. Jak říká, je to k neuvěření, jak ta čísla letopisu klamou. Vůbec si tak totiž nepřipadá a nevěřícně kroutí hlavou, jak ten čas příšerně rychle uběhl. Vždyť ještě nedávno se vidí, jak s partou kluků prolézají polorozbořeným, poválečným, rodným Krnovem. Přímo živě vidí ty „kruté“ klukovské boje o zbořeniště. Vzpomíná na školní léta, na pozdější dobu studií na Uměleckoprůmyslové škole v Turnově, na výborné profesory, kteří mu dali ty nejlepší základy pro pozdější vývoj ve výtvarné, malířské a grafické celoživotní práci.

MICHAEL DOUBEK

Socioložka Kateřina Nedbálková z Masarykovy univerzity se nechala zaměstnat v obuvnické továrně firmy Baťa v Dolním Němčí ve Zlínském kraji, aby zde provedla analýzu postavení dělníků ve společnosti. A nevyhnula se ani pohledu na vedení této společnosti. Své poznatky shrnula v knize TICHÁ DŘINA (Display – sdružení pro výzkum a kolektivní praxi, Praha, 2021). O knize už bylo napsáno několik recenzí, ale i přesto si ji dovolím ještě připomenout.

RUDOLF HEGENBART

Různé statě různých našich i zahraničních pisatelů, mnohdy zdánlivě dobrých, mě přimělo vrátit se ke knize autorů Olina Jurmana, Josefa Bystrického a kolektivu s názvem Nemrzačte naší historii. Hned v úvodu mě zaujalo motto od tří autorů: George Orwela, Josepha Goebbelse a Miloše Zemana.

JIŘÍ JÍROVEC

Zní to skoro jako pohádka. Byli kdys vrahouni, kteří nepřáli lidu svobodu. Ani doma ani v zemích, kde táž již vypukla. Z povedené čtyřky odešli na věčnost dva, Husák a Jakeš a tak zbyli kmeti: Štrougal a Fojtík.

STANISLAV ZEMAN

1

Jako kdybych mluvila do zdi, pomyslela si učitelka. Žáci poslušně seděli v lavicích, nevyrušovali, ale z jejich očí četla, že je výklad nebaví. Druhá světová válka je jim vzdálená jako bitva na Bílé hoře, napadlo ji. Jaký v tom asi vidí rozdíl? Kluci snad ve zbraních a děvčata v kostýmech. Vzápětí se své úvaze v duchu usmála. Čemu se diví? Třináctileté děti, před nimiž teď stojí, jsou třetí poválečnou generací. Válku nezažili jejich rodiče a většinou i prarodiče. Pokud o ní něco vědí, tak z filmu a televize. A možná z rodinné paměti. U této myšlenky se zastavila a přerušila výklad:

„Pro dnešek toho bylo na vás tak akorát,“ oslovila třídu. „Pokračovat budeme příště. Nyní vám zadám domácí úkol. Tentokrát vám neuložím, co si máte přečíst z učebnice. Ale požádám vás, abyste napsali, co jste doma slyšeli o druhé světové válce a hlavně, jak tato válka ovlivnila životy vašich předků. Tento úkol nebudu známkovat, protože jsem si vědoma, že jeho splnění nezáleží jen na vás.“

FRANTIŠEK UHER

Zelené ráno

Když ráno vstávám dávám zelenou rybám

Sám sedím na břehu a předstírám

že je chytám

Báseň raději o ničem

MIROSLAV KANTEK

Brambořiště, brouzdaliště, doskočiště,

jeteliště, Jíloviště, kolejiště,

mraveniště, nástupiště, oraniště,

Obořiště, orchestřiště, obratiště.