JIŘÍ ŽÁČEK
Kouzlo vúdú
Dobře ti radím: Kup si kouzlo vúdú!
Bude ti patřit celý svět,
budeš mít obří sílu v údu
a budeš hvězdou Hollywoodu,
nebudeš muset vstávat v pět.
Osud ti helfne ocelovou tlapou,
ty budeš krásný jako květ,
všichni tví nepřátelé zkapou
a zazpíváš si s Frankem Zappou,
nebudeš muset vstávat v pět.
Padnou ti k nohám všechny missky,
i fešné doktorandky věd,
u sklenky skvělé skotské whisky
na tebe budou špulit pysky,
nebudeš muset vstávat v pět.
V tom velkém lidském panoptiku
čeká tě vzestup či spíš vzlet,
budeš mít vždycky ve všem kliku,
slavnější nežli Bratři v triku…
Tak už to kouzlo kup! A hned!
Pane premiére
Máme prý šetřit, pravil premiér,
prý to tak chodí u finančních krizí,
týrají lidi a pak zase zmizí.
Tak šetřím, když tak úpěnlivě žádá.
Nehulím, nechlastám a v nevěstinci
už neutratím ani drobnou minci.
Utáhnout opasky si máme, říká vláda.
No hlavně že ne kolem krku.
Akcionářům, těm se šetří snadno.
A rentiérům, investorům, tunelářům,
ti nedopadnou nikdy hubou na dno,
jako my ostatní. Já šetřím imrvére.
To není šťastná doba, když je člověk rád,
že už je starý, že se nedožije
nějaké hrozné tragédie,
pane premiére.
Báječné místo
Svět je báječné místo k narození,
pokud vám nevadí, že…
napsal před dávnými lety
básník Lawrence Ferlinghetti.
Díky za tu báseň zemské tíže.
Báječné místo k narození
by mohl být svět, ale není.
To samozvaní páni vesmíru ho mění
v svět válek, vražd a zabíjení.
A protože si svoje kšefty silou mocí brání,
namísto báječného místa k narození
je náš svět
báječným místem k umírání.
Homo sapiens
Ještě se učíš žvatlat halí, belí, halí,
a už jsi člověk rozumný,
chytrý či spíš jen vychytralý,
ten úžasný a geniální psychopat,
co s každým vyjebe a všem dá mat.
Všichni ho, zmetka, máme v sobě,
nezbavíš se ho ani v hrobě.
Tak na to mysli, abys věděl, kdo jsi,
a na prapředky dělej dlouhé nosy.
Jsi ten, kdo v sobě pudy marně krotí.
Máme to navždy.
Prostě doživotí.
Balada
Všude kolem černé lesy.
A v těch lesích dřímou běsi.
Temné síly vládnou mysli,
dávné vášně, které zkysly.
Báje z ráje. Kdesi kdysi.
Mrtvá těla zchlamstly krysy.
Dávná láska z dávné doby.
Z každé doby zbydou hroby.
Báje z ráje. Kdysi kdesi.
Všude kolem černé lesy.
Život je krátký
Kde život náš je v půli se svou poutí…
Dante Alighieri
Kde život náš je v půli se svou poutí,
tvůj svět se hroutí jako domek z proutí.
Dech se ti krátí, trmácíš se k cíli
a cítíš, jak ti ubývají síly.
Radosti života už dávno vzaly roha,
proč by ses vztekal, jsi jen jeden z mnoha - - -
Život je krátký, beznadějně krátký,
a žádnou chvíli nejde vrátit zpátky.
Vášně, co hřály, dnes už jenom studí,
zbyl jsi sám sobě s vyhořelou hrudí,
plonk jako los, co nikdy nevyhrává –
i kdybys vyhrál, k čemu všecka sláva?
Prohrává každý, dospělí i děti,
a všichni jednou zmizí v nepaměti - - -
Život je krátký, beznadějně krátký,
a přežijí tě sotva dva tři řádky.
Ptám se sám sebe, jestli nepřeháním;
neměl bych radši skončit se skuhráním
a noční můry poslat někam k ďasu,
dokud mi zbývá ještě trocha času?
Usmát se na svět aspoň třikrát denně,
splatit své dluhy v nejcennější měně - - -
A že je život beznadějně krátký?
Dny, které přijdou, beru jako svátky.