JOSEF ONDROUCH

S mečivým hlasem mutujícího pubescenta přichází na Pražský hrad do té doby Čechům neznámý Reinhard Heydrich. Generál policie, SS-Obergruppenführer, diktátor vybavený neomezenými pravomocemi výnosem Adolfa Hitlera.

Je 27. září 1941. Nový zastupující říšský protektor okamžitě vyhlašuje stanné právo. Nechává zatknout tisíce Čechů. Stovky předních osobností jsou zastřeleny, další čeká smrt na šibenici nebo sekyrárna. Zatčen a popraven bude i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. Zastřelení popravčí četou nebo smrtící oprátka ohrožuje každého, kdo se v pokoře neohne jako protektorátní prezident Hácha a není vykonavatelem vůle Vůdce zosobněné Heydrichem.

Vzorem zaprodaného svědomí je protektorátní ministr školství a osvěty, osnovatel kolaborantského Kuratoria, majícího za úkol křivit páteř mladých Čechů – Emanuel Moravec. Mají zapomenout, že jsou Češi.

Vůdčí aktuální myšlenka sjednocené Evropy ve válce proti SSSR, která dala do pohybu úsilí směřující k porážce Sovětů a vykořistění jejich bohatství v Evropě, pokořené téměř beze zbytku Německem.

Od začátku byli z pozvánky na takovéto Evropě vyloučeni komunisté. Jako první skončili v koncentrácích. Následováni Židy byli předurčeni k likvidaci v „konečném řešení“. Stejný osud čekal na „rasově nevyhovující“ Čechy. S nimi ale vyvstal problém.

Čechy ve válce proti SSSR Německem „sjednocená“ Evropa potřebovala. Na českém území v srdci Říše se nacházela podstatná část jejího zbrojního potenciálu. Pro jeho obsluhu byly kvalifikované české ruce doslova více než zlaté; nezbytné! Připravené konečné řešení s likvidací všech rasově, hlavně myšlenkově nepřizpůsobivých muselo být odloženo. Mohlo pokračovat jen tehdy, až to nebylo na překážku maximální mobilizace nesmírně cenného potenciálu Česka, nezbytného pro úspěch tažení proti Sovětům. Právě to si vytkl za cíl zajistit Heydrich.

Proces zločinu, majícího za cíl vyhubení Čechů a vymazání z mapy jejich vlasti mistrně zrcadlí Emil Hruška v knize HEYDRICH NA PRAŽSKÉM HRADĚ. Autor tak činí originálním způsobem, a to na základě Heydrichových projevů a jiných „výstupů“ pronesených a zveřejněných v Praze. Zločince usvědčuje jeho vlastním přičiněním; zvláště tak činí slovy, jimiž se obracel na soukmenovce a jež měla zůstat utajena.

Přes pohrdání „českým ksindlem“ dbal Heydrich na utajení způsobů a cílů konečného řešení: likvidace Česka a všeho českého. Na 40 až 60 % obyvatel protektorátu mělo být poněmčeno. O ostatních Heydrich rozhodl, že mají „zmizet“. Jen způsob a doba likvidace musely být odsunuty. „Sjednocená Evropa“ ve válce proti SSSR se prozatím neobešla bez českých rukou a využití jejich umu. Jen proto český dělník musel prozatím dostat „nažrat“.

Výkvět národa Heydrich bez milosti systematicky okamžitě likvidoval. I ta polovina k poněmčení byla vystavena nejpřísnější kontrole s likvidací všech a všeho, co naznačilo odpor.

V okamžiku, kdy sám zastupující říšský protektor dospěl k přesvědčení, že svoji misi úspěšně završil zabezpečením maximální mobilizace veškerého potenciálu „srdce říše“, kterou si vyžadovalo stále náročnější válečné nasazení proti Sovětům, přišla likvidace Heydricha Gabčíkem a Kubišem jako blesk z modrého nebe, zářícího nad vítězným tažením Němců na východ.

Pravý opak pacifikace Česka ale potvrdila po likvidaci „blonďaté bestie“ i zločinná křeč krvavé odplaty Lidic, Ležáků, desetitisíce obětí nahnaných do koncentráků, popravených a umučených. Statisíce Čechů dál odporovaly a přispěly k potlačení zhouby, která lidstvo, Zemi a celou civilizaci smrtelně ohrožovala.

Čin Kubiše a Gabčíka se zapsal do historie vítězství, věřme v poslední světové válce, vedle bitvy o Stalingrad a dalších porážek Německé říše symbolicky na předním místě, protože se odehrál v době, kdy zlo bylo na vrcholu vítězné euforie.

Věcností argumentace při perfektním využití Heydrichových projevů usvědčuje autor zločince jeho vlastními slovy. Vynikajícím počinem Hruškovy knihy je připomenutí snahy o udržení Heydrichova kultu přežívajícího v Nadaci Reinharda Heydricha a v osobnostech, které v Německu bez trestu mohly nejen žít, ale dál působit.

Nemělo by to vést k zamyšlení i nad současným vývojem a válkou, která se rozhořela v Evropě a znovu ohrožuje nás i celý svět?

Emil Hruška: Heydrich na Pražském hradě. Plány, opatření a názory zastupujícího říšského protektora. Praha, Epocha 2022, ISBN 978-80-278-0075-9.