FRANTIŠEK DOSTÁL

Rozběhl se čas dovolených, a tak si lidé dovolují. Někdy až příliš. Třeba na Plzeňsku u Boleveckých rybníků se poničí různé značky, ale i atrakce, co mají sloužit dětem. On to někdo možná opraví, ale nejdříve se musí sáhnout do kapsy po penězích. Už před mnoha lety, kdy jsem musel v Plzni pobývat ve fabrice, po práci jsem se v létě vypravil ke zmíněnému rybníku, abych vyzkoušel jeho vodu. Byl jsem vždy spokojený, neboť nejsem příliš náročný. To jsem jen sám na sebe…

Doba ale už poskočila, a tak co dosud drží pohromadě, je potřebné od sebe oddělit, vlastně zničit. Takový je náš uspěchaný svět. Jinde lidé po sobě i střílejí a škody jsou ještě mnohem větší. Lidských životů po zbytečném střílení rovněž ubývá. K domluvě však postačí lidský hlas a dobrá vůle. Kde ji ale vyhledat, když si mnozí lidé přejí představit jen svoji výjimečnost? Ta se liší od ležícího těla na břehu Boleveckého rybníka, jinak také Boleváku. U rybníka člověk zapomněl na rámus u soustruhů, frézek a horizontek.

Lidé si prostě dovolují i odpočinout. Bolí je totiž kosti a záda, když se museli ohýbat, aby spatřili, jak se jim dílo daří. Ale to už se museli ohýbat na polích i naši předci, aby dobře zaseli a sklidili. Někdy bylo rovněž potřebné podívat se na místo pod mezí, kde byla odložena svačina a cosi k zapití.

Inu, životu nikdo neuteče a člověk si docela rád do něčeho dobrého s chutí zakousne. Každý z nás už nemá na to, aby pravidelně usedával k meníčku, ani v nepříliš luxusní restauraci. Život popoběhl a ceny rovněž nezůstávají pozadu.

Takže všem dobrým lidem dobrou chuť a dobře naplněnou peněženku!