VÁCLAV DUŠEK

Seriálové televizní omáčky vmáčknou do křesel i jinak pohotové voliče, příznivce politiky i odpírače vládních nařízení; zlobíme demokraticky, demonstrujeme nelidsky, stavíme se na odpor odporu, stíháme označovat nepřátele. Holedbáme se osobními vztahy, vypínáme se k velikánům, hrajeme druhé housle, ale neodpustíme si přeprat bližního veřejně, aby byla legrace. Máme spojené státy i rozpojené státy. Žijeme v době prudce moderní; adorujeme tlachaly, vulgární prasečkáře, pomatené dějepisce, komediantské vyčpěliny, partajní hráče, lidumilská komanda.

Nedivme se už ničemu, budeme nadále vystaveni novodobým státním úředníkům k libovůli, ti zvolenci si postavení popletli s bojarskými sinekurami. Šponují se a pukají moudrostmi statečných, hrdinské činy vymyšleny, lhaní není lhaní, pouze fantazie! Stačí pozorovat nimry v poučných televizních debatách, a je jich, jako hub po dešti, – handrkují se zarputile o slova zbytečná, vytracené ideje, někteří zapomenuli vlastních přehmatů a mistrují zlehka nevzdělaný národ, kdepak, stydlivost se u nás nenosí, skromnost jakbysmet.

Pozor! Ke všemu na nás krkají moudra bytosti tupohlavé, s lacinými pohledy do budoucnosti marně všelijaké. Slyšíš odporné lži, zabalené do povijanu pravdy. Volební čas prý rozhodoval o budoucnosti, k smíchu, budoucnost je nalajnovaná, ověřena pohůnky – oni přece rozhodují, ty plníš čestnou povinnost, prý občanskou, a pak že není u nás dosti humoru i spravedlnosti. Kdejaká čečetka se vyhřívá v justičních naducaných peřinách; právo není pro všechny stejné, i když, výklad není důležitý.

V politice se vyzná u nás v podřipsku skoro každý dráteník; zdá se, že můžeme od hodiny mistrovat celý svět, vyučovat v katedrách zmaru, podporovat záhadné nekončící války, čistící komanda, teroristy vybavovat zbraněmi, prozatím ne hromadného ničení – kdo platí, jede! Kolotoč zve k nasednutí. Neváhej, nastup, zavři oči a žij vesele. Připravovat souputníky k věrnosti je velmi nákladná činnost – a jako vždy si můžeme si říkat se znalci ničivých veletočů: Mou ctí je věrnost. A kde vzít čest a přibrat si věrnost?

Předvolební sliby nikdy nebolí. Čteš informace partajních agitátorů, plátky zvané kozí představují navržené politické běžce, směješ se jim, no, občane, on tě smích přejde. Nemysli. Po volbách prohlédneš, jaký jsi bezvýznamný človínek. Zapleteni do soukolí nadnárodních mašin lapáme po dechu. Doháníme zbohatlíky, předháníme unavené a vysílené bratry; míváme často silácké vidiny, nu, generálských fešáků dosti, politických včelek nadbytek. Volební agitace byla a bude na jedno brdo – kdo mohl, zapojil se do litého boje o převzetí moci. Tahají si trička, zakrývají nádobíčka. Strejcové zamilovaní do sebe sama! Tetinky od minuty mohou vést silová ministerstva, povedlo se jim utéct od ploten do politických plání; nepřítel se před nimi rozhodně třese. Kdepak, my opravdu víme, jak pohnout světem k trvalému míru, k neutuchající prosperitě, lásku máme, jako štít dobra, dokážeme slovy vytrvale burcovat i tam, kde k burcování ani buntování ničeho není, k užitku ani náhodou. V planetárním zrcadle vypadáme skvěle, od minuty vyřešíme otázky přetrvání. Vyburcujeme netečné bytosti k trvalému řešení všech důležitých otázek, bez kterých neučiníme ani půlkrok ke konečnému vítězství, a že jich je!

Rozdělujeme neomylně politická hřiště – levice, pravice, kdepak, svět se pohnul k pokraji vlažných řešení – plytký čas uhání všem, je k nezastavení. Ano, mohli jsme sledovat na televizních kanálech husté diskuse, s hustými politiky, i komentátorskými rozumbrady, kteří všude byli, všechno viděli, všechno umí. Poradí si se vším, a s každým, kam se hrabe ideologický koumák z dob onkela Dolfiho. Vlažné touhy zbloudilých, dědictví neblahé, trvalé. V plytkém čase vše dovoleno. Moře lásky a pravdy změnilo se, žel, rybník dosud nevypuštěný. Ty, já, on, ona, ony, žádné strachy, rybník nevypustíme, kdepak! Budoucnost je naše, byť na krátký čas. Zdravíme a věříme, čekáme a doufáme. Koronavirové pohádky, dohady, strašáky i potrhaná realita nás nechávají v klidu. My vydržíme mnoho, věřte a nezoufejte. Nějak bylo, nějak bude. Uvidíte.