STANISLAV ZEMAN

Jak zakončit verš

Na co jsme si tehdy hráli

Jako kluci na vojáky

na naše a gestapáky

Zaplaťpánbůh

Ve slovníku dnešních kluků

kde je konec gestapáků

Přežije však slůvko naše

Vykřičník za veršem je troufalý

a otazník až k slzám zoufalý

9. květen

Vstříc jaru

hospodyně otevřela okna dokořán

I stromy v parku přes ulici

potěšila Škoda lásky

z rádia v domě

Jen šeřík sklopil květy

Karavana táhne dál

Lační krvavého sousta

na fatu morgánu

vlci nedočkavě vyjí

V pouštním písku

zápis neznámého o indexu lomu

velbloudi šetrně míjí

Kasino Monte Česko

Na co vsadit

jestli na oráče

či gamblera

hazardního hráče

Občánku

ruleta se točí

nikoli však

pro tvé modré oči

Oráček

oráče odmítá

místo na poli

v kasinu podmítá

Telepoutník

Ptáš se

poutníku

na hory Kavčí

Zatímco bloudíš

změnily název

na Prestituční

Z deníku štamgasta I

Hospodin sestupuje k oltáři

s bílými obláčky ve skle

v zákristii porcují slanečka

V katedrále Na Růžku

přijímáme svátost

Z deníku štamgasta II

Na šichtu chodil pěšky

nic tenkrát nejezdilo

z kolonie k jámě

hodinu tam

hodinu domů

sedmatřicet let

Obešel jsem zeměkouli

dával v hospodě k lepšímu

Smáli jsme se a věřili

Z deníku štamgasta III

Beethoven rozdělil party

sólistům i sboru

Máme je před sebou

na vlhkých pultech

z umělé hmoty

Notujeme z nich po douškách

tu svou

žlutou a nahořklou

ódu na radost