FRANTIŠEK DOSTÁL

Myslím na tu bronzovou dívku sedící na kameni blízko mořského břehu v Kodani. Výkvět světové moudrosti, anebo možná pitomosti, ji opatřil nápisem Fašistická ryba.

Současní lidé, dosud žijící, bývají ovlivněni často i tím, co nikdy nepoznali. Připomínali jsme nedávno výročí upálení Mistra Jana Husa. Poměrně brzy po popravě tohoto vzdělaného muže, zrodilo se tzv. husitské hnutí, v jehož čele stanul Jan Žižka z Trocnova. Vojenských střetů bylo až přespříliš. Po čase se ale na boj za pravdu nalepili i lidé všelijací. Tak tomu v životě vždy bývá.

V současném tažení za odstraňování soch různých historických postav mohlo by tak třeba dojít i na zbourání sochy jednookého válečníka Žižky. Vždyť došlo na počmárání malé mořské víly, která určitě nevěděla, k čemu sloužila věc nazývaná palcát…

Do hlavy mi přilétají i nepříjemné myšlenky a nevyslovené otázky. Například jedna z nich směřuje na vladaře bílé pleti, zdali právě bílá barva pokožky není projevem rasové nesnášenlivosti a nenávisti. Prostě jako by se dostavil rasismus obrácený naruby. Rabování obchodů za Velkou louží má možná posloužit k odvrácení pozornosti.

Nevím nic o tom, že by malá mořská víla platila příspěvky nějaké fašistické organizaci. Rovněž nevím, v kterých archivech vlastníci sprejerských barev na to přišli.

Zkratkovitých jednání začalo nejednou přibývat. Existují ale také sochy lidí, kterým by rasisté, ať již tmavší či bělejší pleti, nemohli nic vytknout. Jenže ty se zase dostaly do hledáčku zlodějů. Těm trvalo, než zjistili, že sochy v bronzovém provedení nejsou levné! Sochy si pobývaly někde i desítky let, než třeba zmizela ze Zeyerových sadů Dívka s jablkem od Břetislava Bendy. Socha Diany z Letenských sadů byla včas uložena do muzejních sbírek. Dívenka, co stávala na soklu dosud stojícím u vchodu do Kinské zahrady, se nakonec našla v bazaru. Tam byla nabízena za směšnou cenu. Naštěstí tělo krásné dívky zůstalo rovněž zachováno, ale jen v muzejních sbírkách.

Nakonec lidé stejně už nějak víc zírají na mobily. Ovšem spatřit bustu komika a herce Vlasty Buriana na jeho hrobce na Vyšehradě není už rovněž možné. Zřejmě na ni pohlíží jen člověk, který ji přemístil do své blízkosti. To malá mořská víla si zatím ještě velebí na balvanu v moři…

Napadá mě, jestli by v Praze neměl být zbourán Karlův most. Vždyť po něm se prošli a projeli lidé všelijací. Švédové sice Prahu nepokořili, ale stopy po jejich střelbě na Pražský hrad lze objevit za oltářem v chrámu sv. Víta. Po mostě pojmenovaném po českém králi projeli se i němečtí vojáci, co sloužili fašismu. Takže pryč s fašismem i s mostem!

To mořská víla s ním neměla nic společného. V Praze máme v Karlově ulici Dům u mořské panny pyšnící se půvabnou soškou. Majitel domu v něm podle pověsti kdysi ukazoval dívku koupající se v kádi, co jí nohy nahrazovala ploutev. Zatím její gotickou podobu nikdo nepočmáral. V archivech se dosud nenašel žádný důkaz o tom, komu sloužila…