FRANTIŠEK DOSTÁL

Kantoři vždy mívali celkem správný přehled o tom, co se dělo ve společnosti. Ať již na kulturním poli, dokonce i na politickém, i když někdy ani učitel dobře neznal osobu, jejíž jméno se ocitlo třeba i na volebním lístku. V čase politické přetahované i příliš nepozornému občanovi neuniknou slova, třeba i předsedy politické strany, které pomohl na světlo boží jeden náš bývalý prezident. Ten však po krátkém čase, kdy musel slýchat i jiné názory, což mu nebylo po chuti, tak partaj, u jejíhož vzniku byl, opustil. Lidé utíkající z bojů jsou poté označováni všelijak. Někdy i dost nehezky. Řemeslník by se neměl nikdy stydět za své dílo. Ješitnost je zajisté nehezká vlastnost a někoho po celý život nikdy neopustí.

Během letošní podzimní hádanice o výši jednorázového finančního příspěvku pro důchodce předseda strany modrých ptáků, rovněž učitel, při pokusu o úsměvnou ironii pronesl slova o tom, že by jeho strana klidně navrhla příspěvek ve výši jednoho milionu korun úplně pro každého. S názorem se může pochlubit naprosto každý, ale když někdy spatřím jeho tvář, mám pocit, že zírám na čerstvě vykopanou sochu. Socha ale mívá také někdy studený výraz, ale už na ní nebývají vidět vousy.

Učitel by měl alespoň cosi vědět o příjmech státu, který ač třeba s obtížemi chce vypomoci důchodcům, kterým koronavirová krize opravdu moc ublížila. Navíc stát opět přihodil nějaký grošík i učícím lidem. Mám však někdy podivný pocit, že ne všichni z nich znají vše na sto procent. S výukou matematiky jsou třeba jakési starosti. Matematika není jen kontrola vyjetého lístku z pokladny v hypermarketu. Vypočítat nosnost lan, třeba na lávce v pražské Troji, chce poměrně hodně znát i z jiných oblastí. Není ani správné, že si mnozí odběhnou od své profese. Jenže nastal čas, kdy každý, snad naprosto každý ví, co ten vedle něho dělá špatně. Anebo se pletu?

V podzimním čase se opět nechal slyšet také jeden náš bývalý prezident k jednorázovému příspěvku pro důchodce: „ Ekonom ve mně říká, že v situaci, kdy se ekonomika propadla, by měl nastat stop stav v podobných výdajích“. Už ale nesdělil, že jeho sešlosti na Hanspaulce přihodil jeden náš milionář deset milionů korun. Důchodcům nepřihodil ani haléř, i když ti jsou výrazně skromnější. Rentisté na rozdíl od exprezidenta před listopadem 1989 si nějak nemohli jezdit po světě jako on. Vlastně ani později nedokázali přes Atlantik přepravit žádné plnicí pero…