MIROSLAV KANTEK

Aby toho nebylo dost – militantním ječením sufražetek a meetoodojnic počínaje, přes duhově vydřidušské požadavky genderových polypohlavních LGBT, přes líbání rasistických haxen a uslintanou korektností a předsudečnou nenávistí podělané kalhotky a trenýrky političek a politiků, až po stavbu zpupných mariánských sloupů – ke zdebilnění českého národa chce nyní přispět i advokát a docent Právnické fakulty Masarykovy university v Brně Zdeněk Koudelka.

Velice se omlouvám za to složité souvětí, ale potřeboval jsem si tuto poněkud nepřehlednou mluvnickou stavbu vychutnat, ještě než budu nucen přizpůsobit své písemné vyjadřovací schopnosti geniálním vyjadřovacím schopnostem obohacovačů NAŠÍ, a TUDÍŽ MÉ kultury, na kterou se evropští politici tak radostně třesou. O což zřejmě jde i docentu Koudelkovi.

Ten totiž přišel s návrhem na rapidní zjednodušení českého jazyka, a sice že by se z našeho pravopisu odstranilo písmeno ypsilon. Zrušením ypsilonu by se prý zjednodušila čeština a díky absenci diktátů zaměřených na psaní y/i by se školákům umožnil větší rozhled v literatuře či slohu, dočetl jsem se na internetu.

Advokát Koudelka si zřejmě neuvědomuje, že žák, který si ve svých písemných projevech plete i a y sotva bude ležet v knížkách (jako jsem v nich ležel já v dobách svého dětství, čímž se omlouvám všem, kdo v nich neleželi a teď je to na jejich vyjadřovacích schopnostech na různých internetových diskusích znát), aby si rozšířil rozhled v literatuře a slohu. Podle advokáta Koudelky je písmeno i v psané češtině více rozšířené než y, takže je snazší odstranit menšinovou výjimku než většinové pravidlo. Kromě toho by mj. skončily nesmyslné dohady, jako např. zda psát s táci nebo tácy…

Takže advokát Koudelka zavrhuje vše, čím se desítki let zabívali obrozenci neboli obnovitelé českého jazika, kteří se snažili dostat ho na nejvišší evropskou úroveň.

Nejvíce bi jistě zajásali feministki a sufražetki, protože rázem bi bili rovni mužům.

Také bi měli dobré bidlo – je otázka, zda bi to bidlo bilo na větvi, tedy v bidílku, nebo v bitě zatíženém hipotékou, kterou musí splácet roki, nebo zda bi to bilo bidlo gondoliérovo cobi pohon jeho loďki. Ostatně jistá realitní firma už Koudelku předběhla, protože na firemním autě má nápis „bidli“. Pochopitelně autobusi bi troubili tidít.

Pokud návrh vstoupí v platnost, nebudeme se už mít, ale mít, ale budeme se mít dobře. Teď je otázka jestli u umivadla nebo vůbec.

A co pak bude vlastně Hamlet chtít – bít, či nemlátit?, což bi si zasloužili všichni przniči češtini, jako jsou třeba odstraňovači přechilování v ženskích příjmeních.

Obivatelé jihočeského města bi bidleli v Bechini a ženaté chlapi bi už neotravovali jejich tchině a korektoři už bi se netrápili s příčestím minulím.

Také už bi nebil jenom jeden pan Veselí, ale veselí bichom bili všichni, protože ženi bi se na úřadi velmi rádi dostavili, abi si nechali vigumovat nejen ze svích příjmení -ová, ale i ze svích hlav mozki.

Sice bi nám to trochu zamávalo s mluvnickími pádi, ale o to šťastnější bichom bili.

Já bich ještě vylepšil náš zbitečně složití jazik tím, že bich zrušil rozdílní písemní záznam koncovki některích slov, kterí se liší se od fonetického – např. hlemíšť, na skále stál starodávní hrat, na němž bilo plno vousatích brat a černích vdof, sinek mazal matce kolem pusi sladkí met, až z toho višinutí kantor zblet.

Naštěstí klávesnice na počítačích bi nebilo nutno měnit, protože Britové, aspoň pokud vím, o odstranění ypsilonu ze své anglické abecedi neuvažují.

Zato mi bichom měli uvažovat o odstranění doposud vidaních knih, kde se to trapními, zastaralími a češtinu komplikujícími ipsiloni jenom hemží.

Ledaže bichom vizvali poslance a poslankině, abi do tohoto návrhu už v prvním čtení zabodli ríč, aby tak poněkud pozdrželi pád do pekla debility, kterí naši společnost v brzké době nejspíš čeká.